Začalo to jako obvykle. Ženská závodní cyklistická sezona 2020 odstartovala zostra sérií parádních podniků. Záhy ale stejně jako všechno na planetě zamrzla tváří v tvář koronavirové pandemii. Show ale musí běžet dál. A tak nám svět dámské cyklistiky i přes zákazy, příkazy, lockdowny, zrušené a odložené závody nabídl senzační (byť zkrácenou) „druhou“ sezonu, která se rozjela v pozdním létě.
Pokud si odmyslíme absenci diváků a zamaskované závodnice na stupních vítězů, peloton odvedl svou práci a připravil nám přesně takovou dávku akce a emocí, jaké jsme očekávali. K tomu jsme byli svědky masivního nástupu esportu a dalšího posunu v debatě o rovnosti ve světě vrcholové cyklistiky.
Byly to právě cyklistky, které daly fanouškům důvod k oslavám. Bez ohledu na výzvy připravené životem. Co nám v letošním, vskutku mimořádném roce utkvělo natrvalo ve vzpomínkách?
I se zlomeným zápěstím pro stříbro
Napínavé finiše se nikdy neomrzí. A jeden takový si na zářijové mistrovství světa v italské Imole schovala Annemiek van Vleutenová. Přestože si jen pár dnů před šampionátem zlomila při pádu na dámském Giru zápěstí, rozhodla se i s kovovým implantátem a ještě mokrým razítkem pod souhlasem lékařů vyrazit za obhajobou titulu v silničním závodu. Na zlato sice nedosáhla. To brala přesvědčivě Anna van der Breggenová. Na senzační a úspěšný boj Annemiek o stříbro s Elisou Longovou Borghiniovou ale fandové dlouho nezapomenou.
Vůbec nemíníme snižovat výkon Van der Breggenové, která jako první závodnice od roku 1995 dokázala ovládnout na jednom světovém šampionátu časovku i silniční závod. Ale představení Vleutenové v závěrečném stoupání, jímž zajistila nizozemský double, jen podtrhl divokou nepředvídatelnost, která nás na ženské cyklistice tak baví.
Esport objevil novou generaci závodnic
Jestli někde zapůsobila pandemie jako skutečný katalyzátor, pak to byly virtuální závody. A boom zápolení na esportových platformách významně přispěl i ve vnímání rovnosti pohlaví a přístupu k závodnicím.
Přesun do online světa nabídl řadu skvěle zorganizovaných cyklistických aktivit, které přitáhly pozornost fanoušků a současně přinesly stejné finanční odměny pro mužské i ženské týmy. Nová disciplína, kterou šlo provozovat přímo z domova, navíc odhalila několik nových tváří. A zároveň pobídla nastupující generaci, aby brala genderovou paritu jako normu.
Lizzie Deignanová do důchodu? Kdepak!
Přestože v průběhu roku přivedla řadu fanoušků na pokraj infarktu oznámením o plánovaném ukončení kariéry, nakonec britská cyklistická diva Lizzie Deignanová poslechla hlas srdce a další dva roky bude hájit barvy stáje Trek-Segafredo. A my jsme za to vděční!
Ve druhé části letošní sezony Lizzie dokázala v náročných podmínkách ovládnout zářijové Grand Prix de Plouay, jen o čtyři dny později dobyla ve Francii i La Course a v říjnu ukončila sezonu parádním triumfem na Lutych-Bastogne-Lutych. K tomu přidejte umístění v elitní desítce na světovém šampionátu a na Valonském šípu, vítězství v klasifikaci ženské World Tour a je vám jasné, proč jsme tak rádi, že dámský peloton nepřišel o (zřejmě) největší univerzálku současnosti.
Fanoušci oceňují ženskou cyklistiku stále víc
Pro sportovní fanoušky byl letošní rok těžký. Pandemie jim většinově zabránila fandit svým oblíbencům naživo. Sportovci ale o podporu nepřišli. A jak již roky zdůrazňujeme, větší televizní pokrytí je klíčovým faktorem pro zvýšení povědomí o ženské cyklistice. Letošní rok ukázal, že divákům apetit rozhodně nechybí. Závody, které byly vysílány živě, byly přijaty s obrovským nadšením. Čísla sledovanosti jen potvrdila, že popularita ženské cyklistiky stále roste.
Každý, kdo si zapnul GP de Plouay, evropský šampionát nebo La Course odcházel od obrazovky plný nezapomenutelných momentů, které jen potvrdily, že by se počet přenosů ze závodů cyklistek měl ještě zvýšit. Což jen „posvětilo“ oznámení o plánovaném plném pokrytí dámské Tour de France v roce 2022 či rozšíření La Course.
