V prvním dílu seriálu s radami pro výběr bicyklu jsme rozdělili nabídku do základních kategorií. Nyní se vrátíme k horským kolům, které jsou mezi českými cyklisty nejoblíbenějším typem.
Nebudeme již horská kola znovu škatulkovat a nebudeme se zabývat ani kvalitou jednotlivých značek, protože ta bývá do značné míry určena cenovou kategorií. Žádný z etablovaných výrobců nemá v dnešní době počítačového konstruování, 3D tištěných prototypů a podobných technologií zapotřebí riskovat dobré jméno. Existuje tedy mnohem větší riziko, že zvolíte nevhodné kolo, než že zvolíte kolo špatné. Na co konkrétně se vás tedy prodavač při výběru zeptá?
Rám: pevný versus celoodpružený?
Hardtail, nebo full? Bikeři jezdící v nenáročném terénu kupují většinou pevná kola, kdo se pravidelně pouští do kamenitých a kořenitých single trailů, sáhne po fullu.
Jsou ale i výjimky – výletníci využívající zadní odpružení nebo naopak mladí „divočáci“ na pevných kolech. Příčin je několik – celoodpružené kolo je nejen ovladatelnější v náročném terénu, ale také celkově komfortnější, čímž se stává favoritem například pro jezdce s chronickými problémy s pohybovým aparátem. Jeho nevýhodou je vyšší hmotnost, konkrétně při shodné úrovni výbavy počítejte zhruba s jedním až dvěma kilogramy nadváhy. Dále to bývá vyšší pořizovací cena, v závislosti na kategorii bude výše příplatku 10 000 korun a více. Přičtěte nemalou částku za pravidelný servis tlumiče a péči o ložiska zadní stavby.
Pokud tedy zadní odpružení nevyužijete, jděte cestou jednoduchosti. Pevné kolo je lehké, nekomplikované a na opravách dokáže ušetřit i několik tisíc korun ročně.
Průměr kol: 29 versus 27,5
Už od vzniku využívala horská kola pláště s průměrem 26, aby je zhruba před patnácti lety začal vytlačovat podstatně větší průměr 29. Výhodou většího průměru je především snazší překonávání překážek, větší styčná plocha s podkladem a vyšší komfort. Mnoho bikerů ale poukazovalo na lenivost velkých kol při změnách směru, horší akceleraci a občas také nebylo jednoduché dosáhnout s nimi kýžené geometrie rámu.
Proto se v roce 2012 v MTB objevil kompromisní standard 27,5, na nějž řada značek posléze vsadila. Nyní jednoznačně přebírají žezlo zpět devětadvacítky, a to od cross country kol přes trailbiky až po enduro a sjezdové speciály, kde měl střední průměr největší opodstatnění. Měříte-li tedy přes 170 cm, máte volbu jasnou – výrobci vám nabídnou převážně jen kola s průměrem 29 .
S koly o průměru 27,5 se setkáte na juniorských modelech nebo na rámech velikosti S (XS). Tady doporučujeme krátkou testovací jízdu, protože některým drobným jezdcům či jezdkyním vyhovuje menší průměr plášťů, jiní dokáží i s malou tělesnou výškou ocenit benefity devětadvacítek. A výrobci dnes umí nabídnout i velmi malé devětadvacetipalcové rámy s nekompromisní geometrií (na postavy od cca 155 cm).
Pohon: jeden versus více převodníků
Ještě předloni by tato otázka byla skoro zbytečná – pohony s jedním převodníkem byly jako novinka vyhrazeny nejvyšším komponentovým sadám, a tedy závodníkům nebo nadšeným hobby jezdcům, kteří uměli dobře zvážit všechna jejich pro a proti. Nyní už se s nimi ale setkáme na dostupných kolech v hladině okolo dvaceti tisíc korun. Klíčovou výhodou použití jednoho převodníku za současného zvětšení rozsahu pastorků kazety je zjednodušení převodového systému – eliminace přesmykače se všemi souvisejícími benefity.
Životnost řetězů i kazet se v praxi ukazuje jako poměrně dobrá, tyto pohony ale obecně vyžadují o trochu pečlivější údržbu a seřízení. V některých případech jezdcům může vadit i omezená paleta převodů. Proto doporučujeme věnovat pozornost počtům zubů na konkrétním kole a porovnat převodový rozsah.
Jednopřevodníkový pohon s kazetou 10-52 zubů nabídne 520 procent, s kazetou 10-50 zubů 500 procent, avšak s kazetou 11-50 zubů už jen 455 procent a se skladbou 11-46 zubů dokonce pouze 418 procent. Pro srovnání, populární dvoupřevodník 36/26 zubů s kazetou 11-42 zubů vychází na 529 procent a s kazetou 10-45 na 623 procent.
Léty prověřený trojpřevodník (42/32/22 zubů) s kazetou 11-32 znamená převodový rozsah 555 procent, s kazetou 11-36 je to už 625 procent. Dobře proto zvažte, jak často se pohybujete na okrajích převodového spektra a jaké kompromisy jsou pro vás případně přijatelné. Pozdější přestavba celého pohonu nemusí být levnou záležitostí.
Pro stoprocentní bikery: bezdušové pláště, teleskopická sedlovka
U kola se sportovními ambicemi ověřte, zda umožňuje snadnou konverzi na bezdušový systém, tedy je vybavené bezdušovými ráfky, v lepším případě rovnou i ráfkovými páskami a plášti. Pak stačí pouze nahradit duše samostatným ventilkem a nalít dovnitř plášťů tmel.
Odměnou vám bude nižší valivý odpor, vyšší komfort, lepší přilnavost a imunita vůči defektům. Jen je třeba pamatovat na občasné doplnění tmelu do pláště.
Dalším trendem jsou teleskopické sedlovky umožňující stiskem páčky na řídítkách zasunutí sedla k rámu pro snazší manévrování v terénu.
I zde platí, že sedlovku je možné ke kolu dokoupit později. Vzhledem k relativně vysoké ceně a náročnější dodatečné montáži ale dává smysl, je-li kolo tímto komponentem vybaveno rovnou z výroby. Samozřejmě opět pouze v případě, že jej při ježdění využijete.
