Neomezený rozpočet výběr kola hodně usnadní – zvolíme modelovou řadu odpovídající našemu stylu ježdění a sáhneme po tom nejexkluzivnějším, co se nabízí. Nejlepší kolo nám bude dělat největší radost. Většina z nás ale takové možnosti nemá a při koupi musíme hodně zvažovat, jaká investice ještě dává smysl a jaká už je nad naše rozlišovací schopnosti.
Cena kola neovlivňuje jen sociální status v bistru u cyklostezky, ale promítá se do klíčových vlastností produktu. Dražší kola jsou vyrobena z kvalitnějších materiálů za použití pokročilejších technologií, a to znamená nižší hmotnost, delší životnost, přesnější funkci řazení, výkonnější systém brzd, efektivnější práci odpružení a podobně. Obecně lze říci, že dražší kolo vydrží sloužit déle a bez potřeby nadstandardních servisních zásahů. Výjimku tvoří například celoodpružená kola, jejichž konstrukce vyžaduje naopak více pozornosti a jsou tak provozně nákladnější.
Minimální rozpočet na koupi by tedy měl zrcadlit četnost vyjížděk. A také jejich náročnost, aby kolo se sportovním nasazením jezdce udrželo krok. Investice nad tuto hranici umocní zážitek z jízdy a zároveň se stává příslibem, že stroj déle vydrží. Univerzální doporučení se hledají těžko, přesto se pokusíme nabídku rozdělit do tří segmentů. Tyto kategorie popisují situaci u dospělých kol, zejména horských a krosových.
Úplný základ. Aneb kola do 10 000 korun
Hledáte-li náčiní pro pravidelné vyjížďky, této kategorii se raději vyhněte. Zcela určitě si nepořizujte kola s ocelovým rámem v ceně do 5000 korun. Jsou těžká, jejich komponenty příliš nefungují ani jako nové a brzy s nimi skončíte v servisu (najdete-li takový, kde budou ochotní se takovým kolem vůbec zabývat).
S rostoucí cenovkou se v nabídce objevují rámy z hliníkové slitiny, avšak kvalita komponentů je stále nízká. Jde většinou o zcela základní provedení. Pokud už byste v těchto vodách lovit museli, snažte se, aby maximum klíčových dílů bylo vyrobeno rovněž z hliníku (kliky, představec, řídítka, sedlovka…). Šetří to gramy a ukazuje na přeci jen o něco vyšší kvalitu zpracování.
Vstupní kategorie 10 000 až 20 000 korun
Právě v této kategorii najdete modely, které bez potíží zvládnou víkendové výlety nebo rodinnou dovolenou. Z pohledu technologií tu ale poznáte každou investovanou tisícikorunu.
Zatímco kolům okolo spodního limitu svědčí spíše nenáročná turistika, u horní hranice už se dají vytušit sportovní geny. Oblíbený trik, jak si v této cenové hladině dopřát o něco lepší model, je volba kola ze starší modelové kolekce. Meziroční vylepšení nebývají zásadní, takže se loňských modelů nemusíte bát.
Potkávají se tu všechny tři systémy brzd – od čelisťových V-brzd přes mechanické kotoučové až po hydraulické, které jsou dnes standardem. Máte-li tu možnost, zvolte hydraulické diskové brzdy, renomovaní výrobci je už i v této kategorii dokáží nabídnout ve spolehlivém a vysokým výkonem obdařeném provedení.
Dalším klíčovým komponentem je odpružená vidlice. Na kolech v ceně okolo 10 000 Kč bude těžká ocelová a nepříliš funkční, zatímco bike za dvojnásobek už bude vybavený sice pružinovým, ale již solidně zpracovaným modelem.
Stejné je to s kvalitou pohonu – od „plechových“, ale již solidně fungujících dílů (například sady Shimano Tourney 3×7 nebo 3×8 rychlostí) se můžete dostat až k velmi přesně pracujícím dvoupřevodníkovým sadám Alivio a Deore. Nebo dokonce základním pohonům s jedním převodníkem.
U kola na horní hranici tohoto rozpětí lze počítat také s vyšší kvalitou zdánlivě okrajových dílů, jako jsou pláště, sedlo nebo gripy. Tyto detaily v součtu celkový dojem ještě výrazně posunou. Částku dvacet tisíc korun bychom tedy mohli označit za jakýsi pomyslný práh garantující kvalitu odpovídající pravidelnému sportovnímu využití.
Co získáte navíc u kol za 20 000 korun a dražších?
Kvalitní hliníkový rám, bezproblémový systém pohonu, účinné brzdy, velmi dobrá kvalita doplňků… Podle čeho se tedy v této kategorii rozhodovat? Může to být jak technologická vyspělost samotného rámu (tvarování, hmotnost, vnitřní vedení lanek, pevné osy kol..), tak i kvalita odpružení – zde už můžete dostat lehčí a lépe nastavitelnou vidlici se vzduchovým pružením.
Úroveň zpracování tohoto komponentu hodně ovlivňuje i citlivost a hmotnost. Porovnání kvalit odpružení by tedy mělo být jedním z prvních kroků při výběru. Přibližně stejnou váhu má úroveň brzd a řazení. Dívejte se nejen na logo na přehazovačce, ale na celkovou vyrovnanost kvality komponentů. Přehazovačka jako nejviditelnější komponent může být z mnohem vyšší sady než například brzdy nebo kliky.
Jak se blížíme čtyřicetitisícové hranici, nabízí se možnost sáhnout po karbonovém rámu. Dilema této hladiny často vypadá následovně – kompozitový rám s kompromisní úrovní komponentů versus podobně drahý hliníkový model s kvalitnějším osazením.
Tady je každá rada drahá – je třeba zvážit přínos karbonu (například nižší hmotnost) a prověřit, jak velký kompromis výrobce udělal při volbě komponentů. Zároveň se často zapomíná, že konstrukce kompozitových rámů (byť jsou třeba tvarově totožné) se může lišit. Bike za 40 000 korun bude mít pravděpodobně dostupnější verzi rámu než kolo za 100 000 korun. Výhody kompozitu oproti slitině hliníku pak nemusí být markantní.
Kdy lze závodit beze strachu, že materiál zhatí výsledek?
Zhruba od padesátitisícové částky kompromisů ve výbavě ubývá a zákazník kupuje kolo (MTB hardtail), na kterém lze závodit beze strachu, že by materiál zhatil výsledek. Přesto i tady lze vylepšovat – ať už hodně připlácet za drobná vylepšení funkce komponentů nebo například dále ladit hmotnost a vlastnosti pomocí karbonových dílů (sedlovka, řídítka apod.).
Nejúčelnější ale bývá zaměřit se na kvalitu zapletených kol, která mají na jízdní vlastnosti obrovský vliv. Lehké tuhé výplety, ideálně s karbonovými ráfky, jsou nejúčinnějším způsobem, jak posunout kvalitu kola. I to je důvod, proč ani tato cenová kategorie nepředstavuje strop nabídky.
