Zakončili jste cyklistikou sezonu a zůstali v rozpacích? Nedosahovali jste výkonů, k nimž jste se upínali a o nichž jste snili? Řešíte, jak naložit s přípravou na kilometry v sedle během příštího roku? We Love Cycling vám přináší návod, jak se dostat do formy.
Základy ve stravování, příjmem energie v sedle kola či samotným tréninkem vás postupně provede Vojtěch Hačecký, sportovní fyziolog z Centra sportovní medicíny specializující se na individuální tréninkové programy. Vicemistr světa v dráhové cyklistice, který část cyklistické kariéry prožil v zahraničí. Nejprve čtyři roky s Centrem sportovní medicíny spolupracoval v pozici závodníka, který se sám trénuje. A poslední dva roky je součástí lékařského týmu pečujícího o olympijské medailisty, ale i prosté hobby sportovce.
„Lidský organismu je strašně neefektivní. Tělo se pohybuje na dvaceti procentech účinnosti. Aby obyčejný smrtelník vyprodukoval v sedle kola výkon 200 wattů, musí ve skutečnosti dosáhnout na výkon 1000 wattů. Ptáte se, kam se poděje zbývajících osm set wattů? Jde o teplo. A teplo, je potřeba uchladit.
Sky zapříčinilo revoluci
V cyklistice panovala éra dopingu. Tehdy stravu nikdo neřešil. A nyní jsou profesionálové vyděšení, kolik je skutečně energetický výdej. Revoluci vlastně zapříčinilo až vedení týmu Sky. Teprve s příchodem jednadvacátého století zvolili jeho lidé vědecký přístup k tréninku, zejména ke stravě.
Když je tělo z hlediska příjmu energie v deficitu, je snadné přepadnout za hranu. I proto mají profesionálové mnohdy problémy s příjmem potravy.
Obecně platí, že člověk musí být zdravý, jestliže chce sportovat. Pokud budete do roka pětkrát nachlazený, znamená to ztrátu pěti týdnů sportu, čímž ztrácíte výrazně roční objem tréninku.
Syndrom současnosti? Porovnávání čísel
Spoustě lidí dělá radost, když vidí watty. Porovnávají se s profesionály. To je takový syndrom dnešní doby, že se chtějí všichni pořád porovnávat.
Zaměření na čísla bere lidem vnitřní subjektivní pocit z hlediska vnímání námahy. Pokud je někdo zvyklý využívat computer, a pak mu dojde baterka, často se ztratí ve vnímání toho, jak intenzivně jede. Všechny měříce jsou dobrým nástrojem k ukázání výkonnosti, ale jen nástrojem. Nikdy by se lidé neměli stát jejich otroky.
Pokud se někdo cítí dobře, nepotřebuje žádné computery, měřáky a ukazatele výkonu. Velké množství olympijských vítězů dosáhlo na první místo v závodě o zlatou medaili jenom na pocit.
Tělo watty nezná
Rozhodně je skvělým ukazatelem tepová frekvence. To je velice dobrý a vítaný výstup těla při tréninku. Ale watty? Tělo nic takového nezná! Navíc tréninkové intenzity v rozmezí určitých wattů jsou úplným nesmyslem, pokud je řeč o hobby sportovcích.
Pokud totiž budete v práci vystaveni velkému stresu, dojde k vyplavení takového hormonálního koktejlu, který je klidně možné přirovnat k velkému výkonu v sedle kola.
Přitom každý si může tréninkový výstup rozdělit jen pocitově. Jde o věc, kterou lze poměrně snadno naučit. Je potřeba se zaměřit sám na sebe, na vlastní tělo, vnímání únavy, bolesti svalů a radosti ze sportu.“