Mělo jich být čtrnáct, ale zůstala jen pětice. První ze závodů se měl jet začátkem října za oceánem v americkém Waterloo, ale nakonec zmrzačený Světový pohár cyklokrosařů odstartuje až poslední listopadový víkend v Táboře. A jestliže se nad Lužnicí měly konat velkolepé oslavy 600 let od založení husitského města, tak jedině bez diváků, protože ti mají zákaz se byť i jen přiblížit závodním tratím.
Není snad doména, kterou by rok 2020 a jeho největší hybatel skrytý za rouškami nějakým způsobem neovlivnil. A přestože táborští pořadatelé na jaře v době první vlny koronaviru sebejistě prohlašovali, že jejich Světový pohár za každou cenu bude, měli i oni do poslední možné chvíle nahnáno.
„Můžu říct, že to bylo nejhorší rozhodování v historii pořádání cyklokrosových závodů v Táboře,“ říkal skleslým hlasem ředitel závodu Petr Balogh. Právě on byl tím, kdo ještě na jaře sršel optimismem. „Kdybych necítil podporu města, kraje i našich partnerů a kdybychom tu neměli mít mistrovství světa v roce 2024, tak úplně nevím, jestli bych to nevzdal. Rozhodlo jednání s bývalou paní hejtmankou. Přesvědčovala nás, že cyklokros dělá jižním Čechám a městu Tábor velkou reklamu, a pomohla nám. Definitivně se rozhodlo až v září.“
Bez diváků? Milionový zásek
Ale i kdyby do života nejen cyklokrosařů nezasáhl všemocný bacil, měl Balogh rok od roku větší trápení s tím, aby dal dohromady závod podle čím dál tíživějších not cyklistické federace UCI. Unie chce konstantně navyšovat prémie pro vítěze a pokud možno vyrovnat prize money pro muže a ženy, mezi nimiž stále panuje značný genderový rozdíl.
„A to máte 20 tisíc eur tady, 20 tisíc tamhle… A najednou je z toho další milion,“ spočítá ředitel cyklokrosu v Táboře a hned se vrací k letošnímu roku: „A to, že tady nebudou diváci, je pro nás zásek právě ten milion. Věřte, že to je obří díra do rozpočtu, protože tolik peněz vám nikdo jen tak nedá. Nikdy jsem si nemyslel, že budu vyhánět lidi, aby nechodili na cyklokros.“
Vydrží minimálně do MS 2024
Navrch není tajemstvím, že Čechům se po zlatých letech Štybarů či Šimůnků v cyklokrosu úplně nedaří. Takže peníze se shánějí ještě o to hůř. „Tábor ale je cyklokrosové město a chceme dělat závody. Minimálně do mistrovství světa je tady chci udržet, ale pak… Úplně nevím, jestli budu mít ještě energii,“ strachuje se Balogh.
Letošní rok a snaha o záchranu aspoň trosek Světového poháru totiž přinesly táborskému šéfovi nejednu šedinu. Vedle zabezpečování rozpočtu totiž hlavně administrativa spolkla spoustu času i jeho odhodlání.
Tak třeba mimoevropským závodníků (jedná se o asi desítku borců z Ameriky) putovala z Tábora oficiální pozvánka. Jinak by do Čech nesměli přijet. Všichni, kdo dorazí, musejí mít samozřejmě negativní test. A úplně na začátku musela hlavní hygienička Jarmila Rážová udělit zelenou pro takové srocení lidí na jednom místě.
A když pak Balogh pronese větu „nebylo to jednoduché“, cítíte z těch slov silný eufemizmus. „Ale nakonec jsem rád, že se nám podařilo zvrátit nepříjemný stav, kdy se tady měsíc a půl žádné závody nejezdily,“ hledá to pozitivní. „Vrátili jsme se do aspoň nějakého funkčního módu.“
Dorazí i hvězdný Wout van Aert
Malou náplastí na trable kolem táborské organizace bude start jedné ze dvou největších hvězd cyklokrosových terénů. Po famózním vystoupení na Tour de France, kde vyhrál dvě etapy a ještě byl oddaným pomocníkem svého lídra Rogliče, se na start dostaví belgická superstar Wout van Aert, trojnásobný mistr světa. Byť dnes už jsou jeho prioritou hlavně silniční etalony.
V neděli nejprve na zrevidovanou trať, jež už odpovídá délkou i podobou té mistrovské pro rok 2024, vystartují ženy (12:45) a dvě hodiny nato muži. Až budou všichni „eliťáci“ po 60 minutách a jednom kole zase v cíli, pak se i Baloghovi uleví. A bude moct vyhlížet lepší roky bez nákazy a problémů. „Cítím odpovědnost vůči Táboru, takže jsem nechtěl zbaběle utéct,“ burcuje. Ale vzápětí zase propadne skepsi. „Není to jednoduché, ale musíme zkusit zůstat pozitivní.“
