Sedmnáct vítězství, z toho hned šest z Grand Tour, získala letos sestava Education First. Stala se tak čtvrtým týmem, který se pyšní vítězstvím ze všech závodů velké trojky během netradiční sezony trvající sto dnů. K tomu přidejme překvapivé pódium z Vuelty díky životní jízdě Brita Hugha Cartyho a máme jeden z nejlepších týmu roku 2020.
Obdivuhodné je i to, že americký tým získává tyto úspěchy bez spurterů, kteří skrz sezonu dostávají nejvíce šancí na vítězství. Do listiny vítězů se naopak zapisují především vrchaři, včetně doposud méně známých borců jako Portugalec Ruben Guerreiro, nebo ekvádorský šampion Jonathan Caicedo. Oba na Giru di Italia.
Právě toto má většina závodníků týmu manažera Jonathana Vaughterse společného – nejde o žádné superstar. Dokonalým příkladem je Michael Woods, vítěz 7. etapy Vuelty.
Ještě do roku 2012 atlet pokoušející se o účast na olympijských hrách v Londýně na středních tratích, který dostal v týmu šanci v roce 2016 za minimální peníze. Dnes mluvíme o obávaném vrchaři a klasikáři se šesti vítězstvími mezi profesionály.
Education First totiž ani zdaleka nepatří k bohatým týmům první divize světové cyklistiky. Naopak hospodaří se skromnými penězi. I přes nižší rozpočet se však na konci sezony 2017 dostal tým na hranu krachu.
Tehdy naprosto zoufalý Vaughters dokonce spustil internetový crowdfunding na záchranu týmu. Jenže vybraných půl milionu dolarů nestačilo a závodníci už měli dovoleno hledat si nové angažmá. Naštěstí jen dva dny po tomto oznámení přichází domluva s Education First, které Vaughters sice prodává majoritu agentury Slipstream provozující tým, ale fungování sestavy je zachráněno na dva roky.
Filozofií je spojovat svět a bořit bariéry
Filozofií týmu i sponzora je spojovat svět a bořit jazykové bariéry. V sestavě Education First jezdí závodníci z celého světa. Od Jihoameričanů, přes Australany a Američany až po závodníky z Evropy. Přesto si tým zachovává uvolněnou atmosféru a snaží se do lehce zkostnatělé cyklistiky přinést něco nového. Dokonale prezentováno na letošním Giru di Italia novými dresy designovanými skateovou firmou Palace, které doplňovali třeba časovkářské přilby s kačeřím zobákem. Tohle opravdu Ital nepochopí….
Dlouhodobou Vaughtersovou strategií je „být vidět“. Agresivní závodění, využívání příležitostí kdekoliv se naskytnou, nastupovat i když to zrovna situace nevyžaduje nebo nejde o úplně rozumný atak.
Sympatické pro diváka, náročné pro závodníka. V nestandartní sezoně jako je ta letošní se však tento přístup stoprocentně vyplácí. Zachovat si nadhled a nebát se.
