Báječnou sezonu prožil český biker Martin Stošek z týmu Future Northwave Cycling. Druhý start na maratonském mistrovství světa vyšperkoval bronzovou medailí a stal se teprve třetím český reprezentantem, který v boji o duhový trikot skončil na stupních vítězů.
K tomu přidal stříbrnou medaili z domácího šampionátu v maratonu a bronzovou z tuzemského mistrovství v cross country. Přitom šlo vlastně o první rok, kdy se šestadvacetiletý rodák ze Strakonic věnoval cyklistice na sto procent a nemusel povinnosti v sedle kombinovat s vysokoškolským studiem.
Jaká pro vás byla sezona poznamenaná pandemií koronaviru, kterou jste odstartoval už v únoru na Kypru a zakončil v závěru října na maratonském MS v Turecku?
Z výsledkového pohledu naprosto skvělá. Ve všech velkých mezinárodních závodech jsem byl na stupních vítězů, což je super. Obhájil jsem prvenství na prestižním závodě na Elbě, s týmovým partnerem Kristianem Hynkem jsme vybojovali třetí místo při etapáku Swiss Epic. A rok v sedle jsem završil bronzem z mistrovství světa. Když si k tomu připočtu medaile z domácích mistráků, rozhodně šlo o sezonu úspěšnější, než byla ta předešlá. Kdybych totiž nezajel vůbec nic, tak medaile ze světového šampionátu všechno mění.
Pomýšlel jste v turecké Sakaryi, kde se jelo mistrovství světa, na zlato?
Trošku ano. Myšlenky na titul se mi hlavou honily. Ale minulý rok při debutu jsem byl sedmý, letos mám medaili. K titulu se všechno musí sejít v jeden den a já se necítil ideálně. Nebyl jsem nemocný, ale neměl jsem tak čerstvé nohy, jak bych si představoval. O čtrnáct dnů dříve při vítězství na Elbě byly moje pocity lepší. Ale medaili z mistrovství světa má v Česku jen Kristian Hynek a Jarda Kulhavý, takže jsem ve skvělé společnosti.
Sezona trvala vlastně devět měsíců. Projevila se v nejdůležitějším závodě roku únava?
Ne. Jaro totiž nebylo vlivem koronaviru závodní. Hodně a poměrně intenzivně jsem sice trénoval, ale závody se vlastně rozjely po hodně dlouhé pauze až v průběhu června. A to ještě jen na domácí scéně. Ty mezinárodní se přidávaly později. Když si vzpomenu, v jakém stavu jsem jel před rokem ve stejném termínu etapák Brasil ride… To jsem byl úplně vyčichlý! Na šampionát jsem byl s ohledem na nezvyklý termín nachystaný hodně dobře. A necítil jsem se unavený ani psychicky.
Bylo hodně komplikované udržet se připravený v sezoně poznamenané pandemií koronaviru, kdy se závody mnohdy rušily na poslední chvíli?
Z mého pohledu byl komplikovanější psychologický aspekt. Po zimě jsme se všichni těšili na ostré závody, ale pak se na jaře nezávodilo. Přitom já jsem s Kristianem přijel ze zrušeného Cape Epic ve vrcholné formě. Ale mám v tomhle směru štěstí, že mi nevadí trénovat a být doma. V rámci možností jsem si prostě užíval jízdu na kole. Prakticky denně jsem komunikoval s trenérem Karlem Martinkem. Během dubna a května jsme odvedli kus velmi dobré práce. Pak se sezona rozjela, což představovalo úlevu. S nastupujícím koncem léta jsme ale zase měli strach, jaký bude vývoj, protože opatření se v různých zemích hodně měnila. S ohledem na situaci měla nakonec biková sezona, alespoň z mého pohledu, ještě dobrý scénář.
Jak moc dolehla situace spojená s pandemií koronaviru na svět profesionální cyklistiky?
Nejde o snadnou situaci. Ale když si vezmu různá odvětví, jsou lidé, které pandemie zasáhla určitě mnohem více. Já vlastně pracuji pořád stejně. V našem týmu Future Northwave jsme udělali dobré výsledky a sezonu v rámci možností zachránili.
S ohledem na skvělé výsledky na domácí i mezinárodní scéně jste se o budoucnost strachovat nemusel?
Tým mě nejprve na jaře podržel a já tudíž nemusel řešit finanční problémy. A následně jsem dostal výbornou nabídku na pokračování spolupráce ve Future Northwave. Relativně brzy a měl jsem tudíž klid. Možná i to mi pomohlo ke skvělým výsledkům, protože jsem šel s čistou hlavou do závěrečné fáze sezony a nemusel řešit budoucnost.
Už máte představu, jak bude vypadat nadcházející sezona?
Samozřejmě bude hodně záležet na vývoji pandemie. Ale pokud vše půjde dobře, mělo by to být super. Došlo k obnovení světového poháru v maratonu, tudíž by v programu měly být dva mezinárodní etapové závody a šest jednorázových.
Věříte, že se podaří při nejasném vývoji osm závodů v sedmi různých zemích a na dvou kontinentech uspořádat?
Světový šampionát v Turecku byl ukázkou, že vrcholnou akci lze za odpovídajících hygienických podmínek zorganizovat. Samozřejmě je třeba za současné situace přijmout fakt, že se pojede bez diváků. Ale před závodem i po závodě jsme se vlastně s nikým nepotkali. Třeba při závodech ve Švýcarsku nebo na Elbě se startovalo ve vlnách. Riziko případného přenosu onemocnění covid-19 se minimalizovalo. I v dalších sportech se daří organizačně zvládat mezinárodní akce. Proto věřím, že se bikové závody jezdit budou.
Aktuálně trávíte volno na Kanárských ostrovech. Jak bude vypadat příprava na sezonu 2021?
Zůstanu na Kanárských ostrovech celou zimu. Přítelkyně totiž v rámci vzdělávacího programu Erasmus řešila, kam vycestovat. Zvažovali jsme ideální destinaci, abychom mohli trávit čas společně, a když se naskytla šance v podobě Kanárských ostrovů, šlo o jednoznačnou volbu. Pronajali jsme si apartmán, máme dobré zázemí a já super podmínky na trénink. Pokud to epidemiologická situace dovolí, tak se na Vánoce vyrazíme podívat za rodinami. Jestliže bude stav setrvalý, zůstaneme zde až do jara.
Bude pobyt v příznivých klimatických podmínkách představovat motivaci do tréninku? Vytváříte si na sebe tlak?
Byl to sen mít šanci absolvovat přípravu v takových klimatických podmínkách. Nepotřeboval jsem do tepla za každou cenu, mám rád zimní přípravu. Nevadilo mi kombinovat sporty, protože doma nejde vždy vyrazit ven v sedle kola. Věřím pochopitelně, že po absolvování přípravy v teple budu lepší a posune mě to dál. Na druhou stranu nepřistupuji k pobytu na Kanárech s tím, že jde o nějakou spásu. Nesmím bláznit a najíždět kilometry na úkor únavy. Je jasné, že když mám super počasí, nebudu se na kolo muset přemlouvat. Kvalita přípravy bude větší, stejně jako objem. Tudíž očekávání výkonnostního posunu je zcela logické.
Martin Stošek
Český biker z týmu Future Northwave Cycling se narodil 4. ledna 1994 ve Strakonicích. Vystudoval obor fyzioterapie na zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
V roce 2019 byl mistrem České republiky v maratonu, vyhrál Dolomiti Superbike a maraton na Elbě. Z MČR v cross country bral stříbro. Sezonu 2020 ozdobil bronzem z MS v maratonu, z MČR v maratonu má stříbro, z MČR v cross country bronz, při maratonu na Elbě obhájil prvenství.
