Užívá si dovolenou. Byť jen v teple domova, protože pandemie koronaviru zhatila všechny cestovatelské plány. Biker Ondřej Cink má klid na rekapitulaci prazvláštní sezony. Musel odložit plán o útoku na olympijskou medaili, protože hry v Tokiu byly kvůli celosvětové epidemiologické krizi odloženy. I tak devětadvacetiletý český reprezentant a závodník týmu Kross racing oslnil. Získal tuzemský titul v cross country i v maratonu, na mistrovství světa v cross country v rakouském Leogangu pak vybojoval skvělou pátou příčku. Přitom o víkendu už nebyl ve stoprocentním zdravotním stavu a řešil, že do bitvy o duhový trikot vůbec nenastoupí.
Po středeční štafetě jste byl nachlazený, trápila vás viróza. Přijel jste do Rakouska nemocný už z SP v Novém Městě na Moravě nebo šlo o důsledek závodění v děsných podmínkách při úvodním startu na MS?
Já se před středečním startem rozjížděl na válcích. Nemám to rád, protože se děsně potím. Ve stanu jsem jel pouze v krátkém dresu a kraťasech. Děsně ze mě lilo. Venku bylo pět stupňů a déšť byl úplně hrozný. Měl jsem přes sebe před startem jen bundu. Podmínky byly katastrofální. Než jsem se pak dostal na hotel, tak mě to semlelo. Byl jsem pak hodně nerozhodný a nevěděl, jestli je dobrý nápad startovat v elitním závodě v mém stavu.
Co převážilo k účasti?
Byl jsem nerozhodný. Pomohli mi dva lidi. Trenér Karel Martínek a Martin Jarouš, který je dlouho součástí reprezentace jako kuchař a v jeho podniku Café Calabrone pečují o moje kola. V Rakousku se o mě staral a přesvědčoval, ať určitě do závodu nastoupím, že budu mít dobrý den. S trenérem Martínkem jsme start řešili po telefonu dvě a půl hodiny během sobotního dopoledne. Říkal, ať jdu a zabojuji, protože v mém stavu při posledním závodě sezony nemám co ztratit. Shodli jsme se, že by mě užíralo, kdybych nezkusil bojovat. Myslel jsem, že budu po prvním kole popravený a možná ho ani nedokončím.
Nakonec jste vybojoval skvělé páté místo, přestože jste se po startu z první řady propadl do třetí desítky. Nezlomil vás špatný úvod psychicky?
K úvodním metrům jsem se hodně upínal. Doufal jsem, že mi vyjdou. Jenže nevyšly. Ale i tak mě zaplavil správný adrenalin. A cítil jsem, že mám dobré nohy. Ani jsem neměl computer a sporttester. Vůbec jsem neznal tepovku. Nechtěl jsem vědět žádná čísla, aby mě to neznervózňovalo. Soustředil jsem se jen na vlastní výkon.
A doslova jste letěl. Z pětadvacátého místa v zaváděcím kole až na skvělé páté. Dumal jste, jak by závod vypadal, kdyby vás netrápila nemoc?
Ještě při rozjíždění jsem se cítil děsně zle. Před startem jsem vypadal strašně. Byl jsem připravený na variantu, že první kolo bude konečnou. Ale nevím, jestli by můj výsledek byl lepší, kdybych byl stoprocentně fit. Už jsem vše stačil probrat s trenérem Martínkem. Říkal, že jak je tělo načaté před nemocí, dokáže ze sebe vydat mimořádnou energii. Nejsem první ani poslední sportovec, jenž se cítil nemocný a podal super výkon.
Odměnil jste se za skvělý výsledek z mistrovství světa v cross country?
Na hotelu ještě v Rakousku jsem si dopřál pořádnou večeři. To bylo všechno… Cítil jsem, že to bude špatné. Byl jsem ve strašném stavu. Takže jsem si dal dva prášky a spal asi tři hodiny. Děsná noc… V neděli jsem se přesunul domů a zrušil start na mistrovství Evropy ve Švýcarsku, protože tělo je hodně oslabené. Jsem rád, že mě ten sobotní start úplně nepopravil a neležím v horečkách.
Jak bude vypadat dovolená po dlouhé sezoně?
Chtěli jsme s manželkou Pavlínou cestovat. Mělo jít vlastně o svatební cestu. Jenže s ohledem na aktuální situaci to nepůjde. Realizovat doma nejde ani náhradní plán v podobě nějakého wellness pobytu. Teoreticky bychom mohli vyrazit někam do Rakouska nebo Slovinska, jenže nechceme riskovat, kdyby došlo na uzavření hranic. Takže zůstaneme doma.
Stihl jste si už předešlé závodní měsíce zrekapitulovat?
Sezona byla nakonec super. Důležité závody jsem zajel skvěle. Nepovedl se mi jen druhý závod světového poháru v Nové Městě na Moravě, kde jsem startoval ze zadních pozic. Bylo vidět, že zimní příprava byla perfektní. Byl jsem dobře nachystaný směrem k Tokiu.
Olympijské hry v Japonsku by se měly uskutečnit na přelomu července a srpna. Představuje pátá příčka z mistrovství světa velké povzbuzení do přípravy pro bitvu pod pěti kruhy?
Získal jsem velkou motivaci a energii do další práce. Potvrdil jsem si, že patřím mezi elitní pětku. Přitom po druhém závodě v Novém Městě na Moravě jsem určité pochybnosti měl. Nových jmen a mladých kluků se v popředí objevilo hodně. Bál jsem se, jestli z top pořadí nevypadnu. Ale výkonnost mám. Jen doufám, že bude vše stejně dobře vycházet směrem k olympiádě.
