V minulosti možná existovaly ideologie, které dokázaly poručit větru a dešti. Ale Itálie v roce 2020 mezi ně – zdá se – nepatří. Svaly přírody tu nikdo přeprat neumí. A tak cyklistické Giro, které právě šlape do pedálů napříč Apeninským poloostrovem a 25. října má skončit v Miláně, svírá hrozba když ne rušení, tak alespoň změn na jeho trase.
Zatím asi největší „drama“ přinesl déšť v 5. etapě, ve které časovkářský mistr světa Filippo Ganna ujel vrchařům v kopci a zvítězil. Ta etapa vedla italským středozemím a napříč stále ještě relativně jižními rovnoběžkami.
Agnello, Izoard, a Montgenèvre se asi nepojedou
Ale Giro dál nezadržitelně uhání k severu a k etapám, co mají rozhodovat, tedy kopcům Alp a Dolomit. A jediný pohled do kalendáře a na webkamery z těch míst dává tušit, že to nebude růžový závod, jak se mu přezdívá. Horšící se předpověď počasí vrhá stín na vysoké hory posledního týdne Gira.
Sami pořadatelé kolem direktora Vegniho už se připravují na „plán B“, neboli že Colle dell’Agnello (2744 m) a Passo Stelvio (2758 m), dva nejvyšší kopce letošního ročníku, můžou být vyškrtnuty a organizátoři už připravují alternativní trasy pro dotčené etapy.
Nejvíce ohroženou je ta dvacátá, královská právě přes Agnello s cílem v Sestriere. Italský list L’Eco del Chisone už informoval, že tři z plánovaných kopců dne (Agnello, Izoard, a Montgenèvre), které právě měly tvořit zásadní kulisy boje o růžový trikot, se budou muset vynechat a místo toho peloton zamíří do Pinerola přes šotolinové svahy Colle delle Finestre (2178 m) a pak už do původně plánovaného Sestriere.
Mortirolo zřejmě nahradí Stelvio
Rovněž Stelvio, které má být v 18. dějství závodu Cimou Coppi neboli nejvyšším vrcholem na trase 103. Gira, se rovněž možná neuskuteční a organizátoři chystají objížďku přes podobně náročné, zato výrazně nižší Mortirolo (1852 m).
Rozmary počasí se však neomezují jen na podobu trasy, ale i na taktiku závodu samotného. Do velehor sice stále zbývá ještě kus cesty, takže počasí na nejvyšších vrcholcích může tou dobou vypadat zase úplně jinak, než ho nyní předpovědi vykreslují. Ale uvnitř týmů už bublá nervozita a nebudou chtít nechat rozhodnutí do posledních velkých dnů závodu.
Muži přetahující se o celkové pořadí budou letos o to víc ve střehu, což bude tragédie pro všechny ty, co svoji slávu získávají skrze samostatné úniky. Protože za takovýchto podmínek ani ten nejmenší a zdánlivě bezpečný nenechají pláchnout příliš daleko.
Měnit se bude i strategie. Čistokrevní vrchaři typu Pozzovivo nebo Majka, co stále touží po růžovém trůnu a kteří s vědomím svých slabin v dlouhých časovkách oproti například Nibalimu, Kruijswijkovi nebo Fuglsangovi musejí sázet právě a pouze na úder v horských etapách, budou po případném vyškrtnutí zásadních vrcholů samozřejmě v nevýhodě. A mají důvod využívat každou příležitost k útokům.
Vrchař Pinot měl přece loni na Tour de France taky na pedálech mečbol, ale (nebýt zranění kolena, s nímž musel odstoupit) jedna kvůli sněhové vánici zkrácená a druhá alpská etapa ze stejného důvodu pozměněná, sebraly jemu i dalším vyzyvatelům Kolumbijce Bernala naději na sprint v cílové rovince. Takže už se nic na pořadí v honbě za žlutým trikotem nezměnilo. A teď to stejné hrozí na Giru.
Šance pro druhý sled
Na druhou stranu taková konstelace může nahrávat těm, které bychom za standardních podmínek do pelotonu favoritů nejspíš nepočítali. A kteří si v úvodní fázi závodu, jež největší hvězdy nechávala v klidu, zvládli vybudovat výhodu.
João Almeida drží stále tři čtvrtě minuty náskoku v čele průběžného pořadí a navíc to není žádné časovkářské ořezávátko. Takže pokud se hory zruší a časovky zůstanou, může být pro superstars závodu těžké dát mu K.O. a vyobcovat ho z růžového dresu.
Dnes se sice jeho celkový triumf jeví vysoce nepravděpodobně, ale kdo ví, že? Portugalec je sice mladý a nezkušený, ale vzpomínáte na Tour a Quintanu v roce 2013 (ve své jen druhé Grand Tour skončil 2. za Froomem), nebo Pogačara na loňské Vueltě (pro něj šlo o premiéru v třítýdenních závodech a bral 3. místo)?
Tahle zvláštní sezona navíc už přinesla nejiná překvapivá vítězství (viz Pogačar na Tour) a výbuchy favoritů. Deceuninck-Quick-Step má v Itálii silný tým a Almeida nohy do hor i časovek. A bez nadvlády britského Ineosu, který smolně přišel o Gerainta Thomase, bude boj otevřený. Ačkoliv dost možná zasněžený.
