Má titul českého šampiona z cross country i z maratonu. Za normálních okolností by si biker Ondřej Cink aktuálně užíval volno po boku novomanželky Pavlíny. Jenže letošní rok v důsledku pandemie koronaviru je na hony vzdálen všem standardům. A tak český reprezentant v cross country celý minulý týden ladil formu, aby byl připravený na jediné dva díly světového poháru organizované v Novém Městě na Moravě v nadcházejícím týdnu.
Je hodně nepříjemné, že jediné dva podniky světového poháru a následně mistrovství světa bylo možné uskutečnit až v říjnu, kdy už normálně regenerujete po sezoně?
Jedu už moc dlouho v závodním režimu. V říjnu mám normálně dovolenou. Deset dnů bez kola, pak začínám sportovat. Posilovna, běhání či chození po horách. Ale není to skutečný trénink. Prostě tři týdny relaxace. Až od listopadu se rozjíždí příprava, která se stupňuje směrem k prvnímu soustředění zařazenému v prosinci na Mallorku či Kanárské ostrovy. Ale nedá se nic dělat. Situace je pro všechny stejná.
Vy jste ještě do všeho absolvoval svatbu. Jak moc tenhle životní okamžik narušil přípravu?
Nakonec to bylo náročnější časově, než jsem si představoval. Původně jsem myslel, že vysadím přípravu v sedle kola jen na dva dny. Ale netrénoval jsem skoro celý týden.
Přiblížíte podobu finální přípravy před světovým pohárem?
Ve středu a ve čtvrtek jsem absolvoval těžké tréninky. V pátek byl na programu přesun na Vysočinu. Vzal jsem si i silniční kolo, takže nebudu jenom na okruhu. V sobotu jsem byl roztočit pořádně nohy do rychlosti, na což je silnice lepší. Odpoledne mě čekal druhý trénink na trati. Neděle a pondělí byly vyhrazeny lehkému svezení a hlavně odpočinku. Určitě si projedu i trať, protože počasím a množstvím závodníků se změní. Je třeba vědět, jak se podmínky změnily.
Dotkla se vás nařízení spojená s pandemií koronaviru?
Ještě v Praze jsem absolvoval test na covid-19. Náš tým Kross racing to vyžaduje, přestože od Mezinárodní cyklistické unie nejde o striktní nařízení. V pátek večer jsme se sešli v Novém Městě na Moravě. Sice jsme ubytovaní ve Ski hotelu, ale vlastně tam budeme jen nocovat. Doporučení je vyvarovat se jakýchkoliv kontaktů mimo tým. Snídaně, obědy a večeře budeme mít v týmovém stanu. Jídlo nám budou připravovat v camperu, který tým najal. Stravování v restauraci či jiných společných prostorách máme zakázané.
V jakém jste rozpoložení před závody v Novém Městě na Moravě?
Tělo je zvyklé mít touto dobou volno. Takový zimní spánek. Za normálních okolností bývá po sezoně, takže bylo poněkud obtížnější naladit formu.
V polovině září jste přímo ve Vysočina Aréně absolvoval soustředění. Záměrně jste zvolil přípravu v dějišti závodů?
Už mě nebavilo pořád trénovat jen v Praze a okolí. Potřeboval jsem změnit prostředí. Spojil jsem tudíž příjemné s užitečným. Dal jsem si pár tréninků na trati, ale nikdy jsem netrénoval celý okruh. Jezdil jsem opakovaně těch několik klíčových pasáží. Byl jsem v Novém Městě na Moravě pět dnů, a přestože jsem si vzal jenom bike, tak jsem vyrazil i na dlouhý trénink po silnici, nebo na singletrek.
Budou čerstvé poznatky z okruhu hodně důležité a prospěšné?
Překvapilo mě, jak je trať hodně rozbitá a vymletá od vody. Během jarních měsíců se na okruhu hodně trénovalo, jak se nemohlo cestovat do zahraničí. Pořadatelé nemají finance, aby trať upravovali, jak byli zvyklí v minulosti. Takže okruh bude nejnáročnější za dobu, co pamatuji. A když jsem se ještě podíval na předpověď počasí, která není moc příznivá, bude to masakr. Byl bych raději za vedro, ale má pršet, což mi do karet moc nehraje. Všude jsou kluzké kořeny a cesty jsou vymleté. Za mokra to bude pekelně těžké.
Poprvé v kariéře pojedete v Novém Městě na Moravě jako jednička české bikové scény. Vnímáte mimořádný tlak a velké očekávání?
Tlak je na každém světovém poháru. Vytvářím si ho sám na sebe, současně je od týmu, od fanoušků. Chci zajet umístění na stupních vítězů. Současně vůbec nevím, co od sebe čekat. Čtyři závody v šesti dnech představují velkou porci, a tak se tělo třeba probudí. Věřím, že mě start ve Vysočina Aréně nabudí směrem k mistrovství světa v Rakousku. Formu jsem směřoval na mistrovství republiky v cross country, a pak i na maraton. Šlo o dva důležité závody, u nichž jsem měl jistotu, že se uskuteční. Ale další program byl nejasný. Je těžké vyladit výkonnost, když člověk nezná podobu závodního kalendáře. Necítím se v tréninku úplně dobře. Určitě moje forma není ideální, ale třeba se to ještě obrátí a význam závodu mě nabudí.
Jak moc deprimující je absence diváků, kteří v minulosti mnohdy byli pomyslným přídavným motorem českých závodníků?
Vždy pro mě bylo super, kolik lidí se ve Vysočina Aréně sešlo a jak moc mi svými hlasivkami pomáhali. Přestože jsem mnohdy nebyl stoprocentně připravený, dokázali mě fanoušci vyburcovat a výsledky nebyly špatné. Ale i bez příznivců přímo u trati chci uspět.
