Kolik tekutin vypijí profesionálové během etap Tour de France? Hydratace je naprosto klíčová pro výkonnost na kole i pro regeneraci mezi etapami. Schopnost naplno závodit celých 21 dní závisí nejen na správné strategii na silnici. Čím doplňovali tekutiny závodníci v začátcích Tour de France? A jaké jsou standardy dnes?
Alkohol, čaj a horká čokoláda
Až do šedesátých let minulého století, kdy byla oficiálně zakázána konzumace stimulantů, závodníci na Tour poměrně běžné pili alkohol.
Zpříjemňovali si jízdu vším možným od piva, přes víno až k šampaňskému. Například vítěz Tour z roku 1904 Henri Cornet za jeden den vypil 11 litrů horké čokolády, 4 litry čaje a jedno šampaňské. Na dnešní poměry se to asi zdá trochu šílené, ale musíme vzít v potaz, že tehdejší etapy vyžadovaly klidně 18 hodin v sedle za den.
Dnes již víme, že konzumace alkoholu není vhodná kvůli jeho schopnosti zpomalovat regeneraci. Jako nástroj pro hydrataci také alkohol není optimální. Například běžný půllitr piva obsahuje okolo 130 mg draslíku a 20 mg sodíku, což není k zahození, ale nelze to srovnávat se speciálními iontovými nápoji.
Studie sice ukazují, že jedno pivo po tréninku v kombinaci s vodou hydrataci nezhorší, ale určitě existují efektivnější způsoby. To je také důvodem, proč dnes týmy na Tour alkohol u svých jezdců netolerují.
10 litrů tekutin za den
Profesionálové si dnes sice nepochutnají na horké čokoládě nebo šampaňském, za to objem tekutin, který musí během dne vypít, se od starých časů zase tolik neliší. Až polovinu ze závratných 10 litrů za den vypijí na kole, kde konzumují dva bidony za hodinu neboli něco mezi 500-1000 ml.
Přesný objem tekutin se však může výrazně lišit v závislosti na fyziologii jednotlivých závodníků. Týmy proto před Tour pečlivě měří míru pocení každého svého závodníka a díky tomu pak ví, kolik tekutin je potřeba doplnit. Množství tekutin se také liší podle prostředí. Například zvyšující se převýšení a stoupání způsobuje mnohem intenzivnější pocení, a tak klade zvýšené nároky na příjem tekutin.
Speciální nápoje
Voda může výborně fungovat pro příjem tekutin u nás hobby cyklistů, na Tour však závodníci spoléhají na speciální nápoje. Každý litr potu obsahuje přibližně 900 mg sodíku, 1 mg magnesia, 300 mg draslíku a 15 mg kalcia. Již zmíněná analýza míry pocení slouží také ke stanovení toho, jaké množství elektrolytů závodník potřebuje prostřednictvím tekutin přijmout.
Nápoje se také liší podle obsahu sacharidů.
Hypotonické nápoje s velmi nízkým obsahem sacharidů se zařazují zejména v horkých dnech a při stoupáních, kde je potřeba podávat maximální výkon, zajistit kvalitní hydrataci a zároveň nezatížit žaludek trávením mnoha sacharidů.
Isotonické nápoje pak obsahují sacharidů i energie více a jezdci je konzumují na rovinkách jako raketový pohon.
Domestici jsou součástí hydratační strategie
Množství tekutin a typů nápojů, které závodníci na Tour potřebují, je opravdu závratné. Důležitou součástí hydratační strategie jsou tak i podpůrné týmové vozy a domestici pečující, aby týmový lídr vždy měl vše, co potřebuje.
Všichni to známe, v zápalu boje je snadné zapomenout pít. A to je jenom jeden z důvodů, proč je Tour de France týmovým sportem.
