Počty zubů na kazetách MTB pohonů se neustále zvětšují.Přesto nemusí paleta nabízená jedním převodníkem vyhovovat každému. Možnost nápravy naštěstí většinou existuje. Jaké jsou varianty?
Aktuálně jsou pohony s jedním převodníkem nejčastěji nabízeny v kombinaci s dvanáctirychlostní kazetou (1×12), u dostupnějších kol se ještě můžeme setkat s 11 rychlostmi (1×11). Pohony 1×11 mívají obvykle kazetu 11–42 nebo 11–46 zubů, přepočteno na převodový rozsah to znamená 382, respektive 418 procent. Pohony 1×12 se nejčastěji vyskytují s kazetami 11–50, 10–50, 10–51 nebo 10–52 zubů. Převodový rozsah posledně zmíněné „největší“ kazety představuje úctyhodných 520 procent. Pro porovnání ale musíme uvést, že klasický trojpřevodník (42-32-22) s kazetou 11–36 nabídne přes 620 procent.
Kolo dělá převodník
Z uvedených hodnot vyplývá, že se ani poslední generace pohonů s jedním převodníkem nemůže rovnat „klasické“ skladbě. Pokud tedy přesednete například z trojpřevodníku na současnou modernu, je možné, že vám budou někde převody chybět. Buď budete trpět ve výjezdech, nebo se dostatečně nerozjedete v klesáních.
Naprostá většina bikerů vnímá jeden převodník jako dostatečné řešení a menší převodový rozsah akceptují jako daň za zjednodušení systému. Jsou ale i jezdci, kteří chtějí využívat stejně lehké nebo těžké převody, jako jim nabízela kola s přesmykačem.
Limit převodového rozsahu si výrobci komponentů samozřejmě uvědomují, takže pohony s jedním převodníkem od počátku prezentují jako stavebnici. Standardně se kola prodávají nejčastěji s převodníkem o 30, 32 nebo 34 zubech, ale pokud jezdci převody nevyhovují, je možné převodník snadno vyměnit za menší nebo naopak větší. Volit můžete přibližně z intervalu 26-40 zubů, u různých výrobců se nabídka liší.
Změna převodníku samozřejmě vyřeší problém jen na jednom okraji převodového spektra, ale většině jezdců to stačí – pokud jezdíte výhradně po rovině nebo v nenáročném terénu a jste silový typ jezdce, snadno si pohon přizpůsobíte koupí většího převodníku. Jestliže se pohybujete v náročném terénu, pořídíte naopak převodník menší.
Při výměně je zpravidla nutné demontovat kliky a povolit centrální pojistnou matici převodníku. Při troše cviku a se správným nářadím tento úkon zabere jen pár minut. Jedinou teoretickou komplikací je délka řetězu, který může být po záměně převodníku příliš krátký nebo dlouhý. „Nahnání“ těžších nebo naopak lehčích převodů je však obecně snadné – bude vás stát jen několik stokorun za nový převodník a při troše smůly ještě nový řetěz.
Deset zubů jen se správným ořechem
Zvětšit převodový rozsah výměnou kazety je lákavé, ale přináší to s sebou určité komplikace. U pohonů 1×12 s kazetou začínající jedenáctizubým pastorkem se nabízí přejít na deset zubů. Osazení menšího pastorku je totiž mnohem výhodnější než přidávání zubů na opačné části kazety. Pokud na kole nahradíte 11zubý pastorek 10zubým, ujedete na jednu otáčku klik zhruba o 60 cm více.
Pokud přidáte zub u lehkých převodů (z 50 na 51 zubů), pomůžete si o pouhé tři centimetry. Nevýhodou ovšem je, že desetizubé pastorky vyžadují speciální unašeč – u značky Sram se tento ořech nazývá XD, u Shimana Micro Spline. Abyste tedy mohli využít výhod malého pastorku, budete muset vyměnit ořech, a když tuto výměnu náboj neumožňuje, čeká vás přepletení celého kola.
Při snaze „urvat“ aspoň něco navíc naopak u lehkých převodů je důležité ověřit, pro jaký největší pastorek je přehazovačka navržená. Jestliže výrobce počítá s kazetou 11–46, nemusí se přehazovačka s 50zubým pastorkem popasovat.
Zpátky k více převodníkům?
Kol s pohonem 1×12 neustále přibývá a díky zlevňování této technologie nadále přibývat bude. Převodový rozsah okolo 500 procent je pro většinu jezdců dostatečný, konkrétní hodnoty převodů lze snadno naladit výměnou převodníku.
Pokud ovšem chcete více, nezbude vám, než vrátit se zpátky k dvoj či trojpřevodníku. Dobrou zprávou je, že většina rámů současných kol tuto přestavbu umožňuje. Na rozdíl od investice do nového převodníku vám však taková přestavba kola z kasičky odčerpá mnohonásobně větší obnos.
