Úsměv! Jednoduchá grimasa provázející vnitřní rozpoložení člověka je základním znakem cyklistické tour Na kole dětem. V letošním roce probíhá už jedenáctý ročník unikátního nesoutěžního projektu, jehož výtěžek je věnován na pomoc onkologicky nemocným dětem. Pandemii koronaviru navzdory. A přes veškerá omezení jen s drobnými korekturami znovu jako v minulosti budí radost mezi zúčastněnými a na konci přinese pomoc nejmenším.
„Nejde o mě, o Zimovčáka. Jde o děti, jimž je třeba pomoci. Nechtěl jsem ani slyšet, že by se letošní ročník měl kvůli pandemii koronaviru rušit. Jedeme sice v určitém omezeném režimu, ale nemohli jsme přeci nechat děti bez pomoci,“ říká rázně třiašedesátiletý borec, který je osminásobným mistrem světa v jízdě na vysokém kole.
Ani přes svízelnou situaci, jež se promítla do finanční sféry, projekt dramaticky neutrpěl. Jen doprovodný program na náměstích musel být kvůli epidemiologickým nařízením zrušen. Ale sponzoři zachovali akci přízeň. A cyklisté? Jakbysmet!
Kardiochirurg Pirk, paralympionik Ježek či bikeři z Nežichova
Při etapě z Písku do Družce čítá při ranním startu peloton 65 osob. Kromě každodenních účastníků dorazili třeba borci z klubu Velocipedisté Milevsko. Užít si radost z pohybu a podpořit dobrou věc chce evidentně více milovníků bicyklů. Skupina se rozrůstá o muže a ženy na silničních i horských kolech, najde se i pár jedinců s přídavným elektropohonem. Na krátký úsek se připojí i otec se synkem školou ještě povinným.
„Nebuď škrt a přitlač. Dneska přispíváš neznámým, ale příště může jít o tvoje vnouče,“ hecuje jeden z účastníků v oranžovém dresu symbolizujícím jedenáctý ročník připojujícího se cyklistu, když před startem ze zastávky v Čimelicích loví z kapsy příspěvek do zapečetěné kasičky, jejíž výtěžek poputuje na účet nadačního fondu projektu.
V Hořovicích už „balík“ tvoří více než sto hlav. Přidávají se nadupaní borci ze spolku MTB Nežichov, kteří dorazili v sedlech až od Karlových Varů. Jedinečnou atmosféru si chce vychutnat i pár nadšenců z cyklistice přívětivého Berouna. Snad jako by slyšeli slova uznávaného kardiochirurga Jana Pirka, pravidelného účastníka Na kole dětem. „Vyprdněte se už na koronavirus a normálně žijte,“ nabádá na jedné ze zastávek diváky, kteří přišli povzbudit cyklisty.
Tři pamětníci: Zimovčák, Burkert a Fedoročko
Složení pelotonu je různorodé. Pilířem je Josef Zimovčák, zakladatel akce, který v minulosti podnikl jízdu na vysokém kole z Bratislavy do Znojma kvůli kamarádově onkologicky nemocnému dítěti. A rozhodl se vytvořit projekt, o němž říká, že je největším triumfem jeho kariéry.
Na čele skupiny v sedle vysokého kola, charakteristického znaku celé cyklotour, diktuje tempo. Až na závěrečné etapy loňského ročníku, které vynechal kvůli zranění po pádu, má v nohách kilometry ze všech ročníků. Stejně jako jeho věrní souputníci Alexandr Fedoročko a Ivan Burkert, jejichž cyklistické zážitky berou dech.
O profipelotonu se říká, že je jako facebook na kolech. A přestože v „balíku“ za zády Josefa Zimovčáka jedou samí amatéři, z hlediska komunikace je rozdíl minimální. Od rána všichni klábosí. Probírají se kola, ženské, chlapi, vnoučata, jídlo, káva… „Řešíme úplně všechno. Jedno téma otevírá další. Nikdy se nestane, že by došly náměty pro debatu,“ usmívá se jedna z účastnic vesele brebentíc s kolegyní v sedle.
„Jsem pravidelným účastníkem. Nejezdím všechny etapy. Ale jednu minimálně každý rok. A pokaždé se domů vracím plný energie a s koutky úst od ucha k uchu, jak jsem vysmátý,“ vypravuje Jiří Ježek, šestinásobný paralympijský šampion. „Co víc si může člověk přát? Pohybuji se na čerstvém vzduchu, mezi kamarády, a ještě je slunečný den,“ rozplývá se Ježek.
Remcání a hudrování je zakázané
A když náhodou sluneční paprsky zakryjí mraky a z nebes se spustí déšť? „Remcání, hudrování a stížnosti jsou na téhle akci zakázané. Vždycky skalní srdcaře jedoucí i v největší slotě nabádám, aby mysleli na nemocné děti,“ vypravuje Martina Střížová, koordinátorka projektu. „Je fakt, že jsme při jedné z předešlých etap v dešti a zimě tak cenili zuby, až se mohlo zdát, že se smějeme,“ culí se jedna z mnoha ženských účastnic.
Patří mezi skupinu nejvěrnějších, která absolvuje všech jedenáct etap. Celkem 1238 kilometrů, během nichž peloton projede 335 obcí a měst a v šedesáti z nich se zastaví. „Pro mnohé představuje Na kole dětem náplň dovolené. Pochvalují si, jak si vyčistí hlavu, poznají krásy republiky a užijí se cyklistiku v maximálně bezpečné míře,“ připomíná Zimovčák nezanedbatelnou pomoc policistů, kteří celou cyklotour zajišťují. Stejně jako tři organizační vozy a doprovod na motocyklech garantující bezproblémový průjezd cyklistů křižovatkami a frekventovanými silnicemi.
Aby mohl peloton hladce svištět republikou kvůli sbírce pro děti. I ty jsou častým tématem debat. Když se do cesty postaví větší kopce, ševelení v pelotonu přeci jen ustane. Zvláště, když je jako při etapě z Písku potřeba krátce před cílem zdolat největší stoupání dne. Od řeky Berounky přes Hýskov směrem k Chyňavě musí cyklisté na vzdálenosti 4690 metrů pokořit 191 výškových metrů při průměrném sklonu čtyři procenta.
Ale při příjezdu do cíle, v tomto případě Družce, už jsou všichni vysmátí. Stejně jako starosta, když symbolicky předává šek na podporu projektu Na kole dětem. Rovněž jako desítky jeho kolegů či samotných cyklistů, jimž jde o dobrou věc. O děti a jejich zdraví.