Mimořádně náročné období zažívali cyklističtí profesionálové. Borci z prostředí silničních závodů by za sebou nyní měli nejslavnější klasiky, italské Giro a chystali by se na Tour de France. Místo toho trénovali doma na trenažérech, ti šťastnější se mohli chystat v sedle kola v přírodních podmínkách.
Třiačtyřicetiletý australský trenér týmu Sunweb Luke Roberts exkluzivně pro We Love Cycling popsal, jak profesionálové z jeho týmu zvládají psychické vypětí domácí karantény, jakým způsobem udržují koncentraci, ale došlo i na pohled za kulisy pro období, kdy tým putuje mezi závody.
Tým jezdce motivuje videohovory
Pro vedení všech týmů bylo klíčové navodit v cyklistech maximální možnou míru koncentrace, byť se nezávodilo a každý byl izolovaný v domácím prostředí. „Vytvořili jsme si menší pracovní skupinky, které se každý týden „scházeli“ prostřednictvím videohovorů. Každý trenér pak se svou menší skupinkou závodníků pracoval na týmové spolupráci a podobných tématech,“ vysvětloval Luke Roberts.
„Já dostal na starosti skupinu sedmi sprinterů. Každý týden jsem jim zadával a stále zadávám úkol, například analyzovat video ze závodu, na němž se musí pokusit identifikovat určité sprinterské taktiky. Díky tomu musí stále přemýšlet o závodění a měli také pravidelný kontakt se svými týmovými kolegy. Zatím nám to funguje skvěle, naši jezdci se na video hovory těší,“ řekl Luke Roberts.
Volno tráví u kávovarů a simulátorů
Ač byli odříznutí od parťáku a soupeřů, neseděli závodníci týmu Sunweb pochopitelně jen na kolech. Co je náplní volného času? „Když se ptám našich závodníků, jaké jsou jejich záliby kromě cyklistiky, tak skoro vždycky dostanu jednu odpověď – káva. Ať už je to příprava kávy nebo její pití. Řada z nich má doma opravdu hodně drahé přístroje na přípravu espressa,“ smál se Luke Roberts.
Zdá se teda, že pověry jsou pravdivé, čím víc se člověk věnuje cyklistice, tím víc si zamiluje kávu. Mezi další zmíněné koníčky patří taky závodní simulátory. Jeden člen týmu má doma údajně kompletně vybavený simulátor Formule 1.
Zdravá domácí strava
Veledůležitým prvkem pochopitelně i při nucené karanténě bylo stravování. „Při Grand Tours si s sebou vozíme týmového kuchaře, který pro všechny členy týmu vaří. Když jsou ale závodníci doma, tak dostanou jen určitá pravidla a doporučení od týmového výživového poradce. Příprava a konkrétní výběr jídel už je pak na nich,“ vysvětlil Luke Roberts.
Když jde o sacharidy, tak jsou velmi populární celozrnné a špaldové těstoviny, rýže a kuskus. Bílkoviny nejčastěji závodníci doplňují z kuřecího masa, ryb a občasného červeného masa.
Pandemie může zkrátit kariéry některých cyklistů
Současná pandemie může mít zásadní vliv na kariéru mnohých cyklistů, i když se s novým stylem tréninku a psychickým nátlakem vyrovnají dobře. Letošní sezona byla kvůli zrušeným či odloženým závodům výrazně zkrácena. To znamená, že profíci, jimž letos končila smlouva ve velkém týmu nebo starší závodníci, kteří měli ambice v posledním roce předvést výborné výsledky, musí změnit plány. Tým Sunweb však v tomto ohledu problémy nemá.
„Máme nejmladší tým na světové tour. Někteří naši talentovaní jezdci by určitě letos potřebovali více závodit a sbírat zkušenosti. Zrušené závody jsou pro ně určitý zádrhel. Doufáme, že ale budou mít možnost to dohnat v druhé polovině roku. Na druhou stranu kluci, kteří se potýkali s drobnými zraněními teď mají o něco více času vše doléčit,“ hledal Luke Roberts pozitiva.
Dohodnout se na hudbě je náročné
Australský trenér nechal částečně nahlédnout i do zákulisí a přiblížil, jak v běžném závodním režimu probíhají přesuny mezi etapami a lokalitami, kde je tým ubytovaný. „S hudbou je to těžké. Když jezdíme týmovým autobusem mezi etapami, tak si závodníci mezi sebou většinou zvolí dýdžeje. Tato pocta padne na toho, kdo má nejméně konfliktní vkus v hudbě, ale ne nutně ten nejlepší vkus. Na některé závody dokonce jezdíme potichu,“ uvedl Luke Roberts. Pokud někdo z členů týmu Sunweb pustil skladby Justina Biebera, většinou to znamenalo rychlý vyhazov z pozice dýdžeje.
Jeden člen týmu si ale dokázal výsadní pozici udržet delší dobu. „Simon Geschke v tom byl fakt dobrý. Pouštěl hudbu, která byla deset až dvacet let stará, ale jeho výběr vždy dokázal uspokojit všechny. Říkali jsme mu DJ Simone,“ zavzpomínal Luke Roberts.
