Má jisté místo na olympijských hrách. Ondřej Cink už v předstihu obsadil dosud jedinou českou pozici bikerů pro Tokio. A přestože bitvy pod pěti kruhy byly odloženy a podoba závodního kalendáře pro letošní sezonu zůstává kvůli epidemii koronaviru zahalena tajemstvím, cyklistický trenér Karel Martinek si nemůže přístup svého svěřence a reprezentanta vynachválit. „Je jedinečný,“ říká čtyřiašedesátiletý kouč české jedničky v cross country.
Ondra před čtrnácti dny absolvoval netradiční trénink dlouhý 352 kilometrů. Rozmlouval jste mu danou jízdu?
Ne. S tělem cyklistického profesionála, byť jde o bikera, taková vzdálenost nic neudělá. Jistě, jde o nestandardní trénink, který do programu člověk nezařazuje pravidelně. Ale obecná vytrvalostní výkonnost Ondřeje Cinka je na tak vysoké úrovni, že po stránce fyzické únavy není porce kilometrů nijak dramatická.
Museli jste upravit následnou podobu přípravy?
Pro Ondru šlo o nový zážitek v délce hodin na kole. Pozornost si nezasluhovaly ty kilometry, ale doba, kterou na kole prožil. Jízda trvající přes jedenáct hodin je unikát. Následně byl unavený spíše po stránce mechanické, protože svaly a úpony byly pochopitelně zatížené.
Kvůli epidemii koronaviru nejsou definovány termíny závodů. Jak se za daných okolností skládá tréninkový plán?
Nikdo nic podobného nezažil. Chystáme se na sezonu a vlastně nevíme, jestli vůbec začne. Je mi čtyřiašedesát, ale zkušenost daného charakteru nemám za celou kariéru. Příprava má v nynějším období dva aspekty. Psychický, a pak samotný kondiční. A oba jsou velmi úzce propojené.
Představuje v nynější situaci velký oříšek udržet závodníky v patřičném psychickém rozpoložení?
Jednou závody určitě budou. Tudíž je třeba sportovce obecně udržovat v pozitivním psychickém módu. U Ondry Cinka je obrovská výhoda, že jde o tréninkový typ. On miluje trénování. Dává si v přípravě stejně jako v závodech. Samozřejmě je pro něj nepříjemné, že nemůže hodiny odpracované v tréninku prodat v závodech. Ale chybějící soutěže jej nijak neomezují. Jeho prostě baví hodiny, a především intenzita v sedle, užívá si to. Pro některé, zejména starší kluky, je tohle složité.
Lze současný trénink přirovnat k zimnímu období?
Jen částečně. Třeba silničáři do tréninku zařazují v určitém množství trénink intenzity, ale převažuje zde v celkovém objemu vytrvalost a aerobní tempo. U bikerů zaměřujících se na cross country není i přes soutěžní pauzu intenzity méně než v závodní sezoně, jen je jinak poskládána do tréninku.
Takže trénujete stejně jako během sezony, jen prostě Ondra o víkendu nemá závody?
Nechceme ztratit výkonnost, abychom byli schopní, až přijde rozhodnutí o startu sezony, postavit se během šesti či sedmi týdnů na start světového poháru s nejvyššími ambicemi. O to je složitější trénink sestavit. V sezoně je v pátek short track, v neděli hlavní závod. Je jasně dané, kdy se pracuje na intenzitě, objemu a kdy je třeba odpočívat.
Je o hodně složitější přípravu vymyslet a sestavit?
Za dané konstelace je intenzita jinak rozvrstvená. Jsem si jistý, že za měsíc by Ondřej byl v top formě. Ale to není žádoucí. Po medicínské stránce mě ohromně baví sestavování přípravy. Jde o obrovskou výzvu. Velkou roli hraje intuice, protože z knih ani studií nikdo nic nevyčte.
Snažíte se v tréninku suplovat závody?
Musíme trénovat rezistenci na únavu v závodní intenzitě. Takže se zaměřujeme na intenzity v maximálním módu, ale opakovaně. Ondra tudíž jezdí subjektivně na maximu pro danou délku úseku, vyšší, než je závodní intenzita. Cílem je, aby nastřádal určité minuty v anaerobních hodnotách, v nichž se v závodě pravidelně opakovaně pohybuje. A znovu se vracím k Ondřejově povaze. Rád se tak zvaně gumuje i v tréninku, což je pro trenéra za současné situace super.
