Žádný cyklistický materiál nevydrží všechno a věčně! Zejména, když se výrobci předhánějí v soutěži o nejmenší možnou váhu komponentů. Především karbonové díly se vyznačují mimořádnou pevnosti a odolností, ale jen v určitých směrech…
Defekty a rozříznuté pláště jsou běžná věc, s níž se mnozí z vás už také určitě setkali. Možná i s přetrženým řetězem. Jde o nejběžnější trable, které nepředstavují pro cyklistu žádné zásadní riziko z hlediska zdravotního, protože pádům se při včasné reakci dá předejít. Minimální jsou i náklady na následnou opravu při poruše některého z uvedených komponentů.
Ulomené sedlo poukázkou na trable
Pokud kolo “zahodíte” při drsném pádu nebo někdy při závodě i vzteky, velice často nevydrží sedlo. Někdy dojde jen k potrhání struktury, horší variantou je ulomení celého komponentu, který při jízdě nese váhu vašeho těla. Pokud totiž daný díl nevydrží v okamžiku, kdy stojíte v pedálech a nejste dostatečně pozorní, riziko vážného zranění je obrovské.
Tak zvaný namotaný šaltr, tedy to, když vám přehazovačka vleze až do drátů, už bolí peněženku o poznání více. Nemluvě o bolesti fyzické pro cyklistu v sedle takto postiženého bicyklu, protože následky jsou většinou hodně bolestivé a pády nezřídka mimořádně dramatické.
Nicméně z hlediska finančního představuje vyšší level zbořený karbonový ráfek. Pokud totiž budete mít dostatek štěstí a stačíte zastavit bez zdravotních následků, pořízení nového ráfku vás přijde klidně i na patnáct tisíc korun.
Prasknout samozřejmě může i kterýkoliv rám. Míst, kde se tomu tak může stát, se nabízí hned několik. Jakkoliv výrobci zlepšují postup výroby, pořád jde o záležitost, kterou nelze zcela vyloučit. Co ale určitě nechcete, jsou prasklá řídítka nebo vidlice…
Takový karambol je předzvěstí velkých problémů. I proto je v sedle kola vždy potřeba jednat s rozmyslem a nepřekračovat hranice vlastních možností.