Mark Cavendish je jedním z nejlepších sprinterů všech dob. Cyklista, který se narodil na ostrově Man, nasbíral úctyhodných 146 profesionálních vítězství včetně 30 prvenství v etapách Tour de France. Ovšem poslední roky ho brzdí nevyrovnaná výkonnost. Už to není ten Cavendish jako kdysi, jen jeho stín, říkalo se. Co za tím stojí? Kromě zdravotních problémů i těžké deprese.
Cavendish byl vždycky svůj. „Když se vyhrálo, bylo všechno fajn, ale jakmile se ve sprinterském vlaku sebemenší věc pokazila, hned to dal všem sežrat,“ vzpomínal na britského sprintera jeho někdejší stájový kolega František Raboň.
Moje osobní vzpomínka se váže do ledna 2015. Ve španělském Calpe měl prezentaci belgický Quick-Step, jehož byl Cavendish jednou z hvězd. A ty největší hvězdy přivedl vždy tiskový mluvčí týmu ke skupince novinářů, aby každý z cyklistů nemusel poskytovat několik individuálních rozhovorů.
Boonen, Martin nebo čerstvý mistr světa Kwiatkowski byli absolutně v pohodě. Uvolnění. Slunečné lednové počasí ve španělském letovisku jim krásně dobíjelo baterky. Pak „byl přiveden“ Cavendish. A asi druhou otázku položil jeden britský kolega: „Marku, sprinterská konkurence je teď daleko větší. Myslíš, že je budeš ještě schopen všechny porážet?“
A bylo vidět, že je zle. Cavendish se na něj podíval a řekl bez váhání? „Víš, kdo já jsem? Pětadvacet vyhraných etap na Tour…“ A málem bylo po rozhovoru. Cavendish věděl, že v hloučku novinářů musí vydržet, ale většinou už na zbývající otázky odpovídal dvouslovně a podrážděně.
Pravdou je, že za pět let přidal k oněm pětadvaceti prvenstvím na Tour „jen“ dalších pět. V roce 2015 vyhrál jednu etapu, po sezóně se s Cavendishem belgický tým rozloučil.
Trápil jej virus Epstein-Barrové
V roce 2016 se našel v barvách stáje Dimension Data, když na Tour vyhrál čtyři etapy a zdálo se, že starý dobrý Cavendish je zpět. Jenže od té doby nic. Od roku 2017 má ve výčtu prvenství jen dvě vítězství na závodě Kolem Abú Zabí.
Byly zatím i zdravotní problémy. Cítil se neustále slabý, chodil z jednoho vyšetření na druhé a nezávodil. Po delší době lékaři zjistili, že ho trápil virus Epstein-Barrové, který může způsobovat infekční mononukleózu. A k tomu silné deprese v roce 2018.
„Bojoval jsem s tím docela tvrdě. Všechno jsem viděl černě,“ vzpomíná. „Naštěstí jsem se z toho díky pomoci dokázal dostat. Teď už jsem na druhé straně a děkuji za to všem, kteří mi pomohli. Je opravdu hezké zase vidět svět pozitivně,“ přiznal v rozhovoru pro britský deník The Times.
Nedostal nominaci na Tour de France
Definitivně se ze všech problémů dostal v dubnu 2019. Ale jeho dominance v hromadných dojezdech se nevrátila. Sezóna 2019 byla mizerná. Dimension Data ho dokonce nenominoval na Tour! „Bral jsem to jako velkou křivdu,“ přiznal.
Sezónu 2019 tak nějak dojel, přesto si na rok 2020 vysloužil kontrakt u bohatých šejků v týmu Bahrain-Merida. Stojí za tím hlavně boss týmu Rod Ellingworth, jenž s Cavendishem kdysi pracoval ve Sky i u britské reprezentace. Určitě musel jít s platem hodně dolů oproti 3,5 miliónům eur (přibližně 91 milionů korun), které údajně bral ještě v Dimension Data. Ale o peníze asi nešlo.
V barvách Bahrain-Merida měl ukázat, že v téměř pětatřiceti letech do starého železa ještě nepatří. Jenže odjel jen dva etapáky (Saudi Tour, UAE Tour) a pandemie koronaviru sezonu přerušila. Což Cavendishovi, který má smlouvu jen na rok, rozhodně nepřidá. „Hodně lidí je na tom daleko hůř,“ říká však s nadhledem.
S modelkou Petou Toddovou vychovává čtyři děti
S karanténou ani tréninkem doma neměl problém. „Kvůli tomu viru, který mě trápil, jsem zavřený doma na trenažeru trénoval skoro dva roky. Takže mi to teď tak hrozné nepřijde,“ přiznává excelentní sprinter na silnici i dráhař.
Užívá si volna s rodinou. „Protože žádný profesionální cyklista klasický rodinný život vést nemůže. Jste spoustu dní pryč. Takže jsem teď často více unaven než z tréninku na kole,“ dodává s úsměvem. S bývalou britskou modelkou Petou Toddovou vychovávají celkem čtyři děti, nejstaršího syna má Toddová z předchozího svazku.
Cavendish je ohledně rozběhnutí sezony stále dost skeptický. „Pořád je spousta otazníků. Nikdo stále není schopen na sto procent říci, kdy a v jaké podobě se začne. Ale za sebe říkám, že jestli se něco má jet, tak alespoň mistrovství světa a Tour de France.“
V květnu oslaví 35. narozeniny, a to je pomalu čas na cyklistický důchod. On si však myšlenky na odchod nepřipouští. „Já tohle vůbec neřeším. Chci závodit tak dlouho, jak to půjde. V tuhle chvíli nevím, co jiného bych dělal,“ tvrdí svérázný britský sprinter.
