Na oltář pandemie koronaviru už padl i nejdelší etapový závod na světě Trans-Siberian Extreme a s ním i premiérová česká účast. Jak reagoval novopacký milovník ultraštrek Daniel Polman na informaci o ročním odkladu 9 000 km dlouhého závodu? Možná budete překvapeni a vaše děti potěšeny!
Polman se loni blýskl sedmým místem na legendárním Race Across America a letos chtěl laťku vytáhnout ještě o kus výš. Jenže pánbůh míní a – virus mění. „Dostali jsme zprávu, že se závod odkládá o rok,“ litoval čtyřicetiletý dobrodruh v rozhovoru pro WeLoveCycling.cz.
Pandemie, která aktuálně utlumila veškeré sportovní dění na planetě, přišla v okamžiku, kdy se Polman vypořádal se zraněním a mohl se vrhnout do plnohodnotné přípravy. „Vytáhli mi dráty z rozdrcené kůstky za malíčkem a konečně jsem mohl začít jezdit venku. Už se mi podařilo absolvovat pár tréninků kolem dvou set kilometrů… Jezdím samozřejmě dál, trénuji. Jezdil jsem i po vyhlášení nouzového stavu s šátkem přes obličej, což bylo dost nepříjemné a na velkou intenzitu to nebylo,“ líčil.
Polman náhradní vrchol nejasné sezony zatím nemá. „Na celé situaci je nejhorší, že nikdo neví, co bude, kdy to skončí. Je to nejistota. Určitě bych rád na sport nezanevřel a doufám, že třeba v červenci si už nějaký těžší závod střihnu. Asi začnu psát novou knížku pohádek, teď na to bude ideální čas. Mám v hlavě třetí díl,“ poukázal s úsměvem na své dětské knihy Prapodivné cesty nezmarů a Nezmaři nic nezmaří.
Štreky i intenzita
Polman se k účasti na Trans-Siberia dostal podobně jako na RAAM – v minulosti se zařekl, že „tohle“ nikdy. „Jak se říká, všechno má svůj čas,“ vyprávěl. „Nemůžu říct, že jsem to měl v hlavě hned po RAAM. To jsem totiž neměl v hlavě vůbec nic. Což bylo správně, proto se takové závody jezdí,“ rozesmál se při vzpomínce na skončené trápení ve Spojených státech. „Hodně mě v rozhodování motivovali fanoušci, scházely se mi tisíce dotazů, kdy a co zase pojedu,“ prozradil.
Je v přípravě na přejezd USA a Sibiře rozdíl? „RAAM je unikátní v tom, že jde o časovku a každý jede na sebe. Trans-Siberia je v podstatě klasický etapák. Každý den startují všichni najednou a funguje to jako při normálním cyklistickém závodě, probíhají nástupy, úniky. V tom je určité specifikum, nejde jet jen podle sebe. Někdy se člověk musí zmáčknout, aby se udržel rychlejšího jezdce,“ přiblížil Polman.
Z Moskvy do Vladivostoku během patnácti etap
Podobně jako před legendárním ultramaratonem ve Státech chtěl Polman před cestu na Sibiř najet před startem zhruba 12 000 km – stejně jako loni, i letos ho o větší nájezd připravilo zranění. „S dráty v prstu jsem dva měsíce neudržel řídítka. Teď už to jde ale dobře. Jinak jsem v přípravě vždy kombinoval delší tréninky s víkendovými závody kvůli intenzitě. Hodně ultramaratonců jezdí spíš extrémně dlouhé tréninky, na to ale nemám čas. A myslím, že síla přináší bonusy i pro ultra závody,“ poodhalil část svého ultra know-how.
Trans-Siberia Extreme měl původně odstartovat 23. června a vstříc 9100 dlouhé trase z Moskvy do Vladivostoku se mělo postavit patnáct pečlivě vybraných dobrodruhů. Závod je rozdělen do patnácti etap v délkách 350 km, 378 km, 693 km, 331 km, 313 km, 614 km, 611 km, 255 km, 584 km, 1056 km, 447 km, 660 km, 1363 km, 689 km a 757 km. Polman doufá, že bude šance tuhle „lahůdku“ vychutnat v příštím roce.
