Dodávají dresy profesionálům i amatérům skoro po celé Evropě. Sponzorují mimo jiných tým Alpecin-Fenix s hvězdou Mathieu van der Poelem nebo Petrem Vakočem. Firma Kalas Sportswear je v cyklistické branži uznávanou značkou i za hranicemi České republiky. V době začátku nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru však v Táboře udělali zásadní rozhodnutí: přerušíme na pár dní výrobu a začneme šít roušky, protože je to potřeba. Šlo o nápad, který zrealizovali jednatelé firmy Josef Filip a Jakub Věncek.
„Obrovský kus práce odvedl hlavně Pepa Filip a kolegové z výroby. Já byl doma v karanténě po dovolené v Rakousku a spíš jsem komunikoval s obchodníky a distributory po telefonu, na kterém jsem visel několik hodin denně,“ vysvětluje Jakub Věncek, jeden z jednatelů a zároveň obchodní ředitel firmy Kalas.
Prozradíte, jak vznikl nápad šít roušky místo dresů?
Hned, jak byl vyhlášen nouzový stav, začali jsme dostávat neuvěřitelné množství dotazů, jestli máme roušky. Z táborské nemocnice, z radnice, od firem, pro které šijeme dresy. Přitom jsme roušky nikdy nedělali. Na týden jsme stopli výrobu dresů a začali se věnovat jen rouškám. Zvládali jsme asi 3 000 roušek denně, ale poptávek bylo daleko víc. Kdybychom teď šili jen roušky, byli bychom jich schopni podle poptávky prodat mnohem víc, než dokážeme vyrobit.
Předpokládám, že zrovna na rouškách jste vydělávat nechtěli…
Přišlo nám od začátku hloupé na rouškách vydělávat. Cena, za kterou jsme je prodávali, ani nepokryla náklady na výrobu. Ale o to nešlo. Chtěli jsme pomoci těm, kteří roušky potřebovali.
Komu jste roušky poskytli?
Volal mi kamarád, který má čtyři domovy pro seniory. Byl zoufalý, že nemají nic. Tak jsme jim je vyrobili. Roušky od nás dostali i v táborské nemocnici, lidé z města Tábor, hasiči a několik místních firem. Ale většinu společností, které poslaly poptávky, jsme odmítli. Museli bychom šít od rána do večera nadále jen roušky, což si nemůžeme dovolit, protože máme nasmlouvané i zaplacené zakázky dresů, které musíme dodat.
Takže jste se po 10 000 zhotovených roušek vrátili k výrobě dresů?
Ne úplně. Vyčlenili jsme malou část kapacity, asi deset procent, která se rouškám bude dál věnovat. Vyvíjíme roušku z nanomembrány. Ta ochrání člověka, který ji nosí, daleko víc než bavlněná. Reagovali jsme na situaci, protože opravdu kvalitních roušek je málo. Řekli jsme si: máme na to materiál, tak proč je nevyrobit. Zatím máme několik verzí a testujeme, která je nejlepší. Začneme je prodávat v horizontu dní.
Registrujete nadále zájem o vaše roušky?
Každý den přijde minimálně deset mailů s žádostí. Přitom to nikde neinzerujeme ani nenabízíme. Odpovídáme, že nejsme schopni je vyrobit. Přišlo by nám nefér stopnout na delší dobu výrobu nasmlouvaných dresů, které už mají zákazníci zaplacené a dodat je nějak výrazně po termínu.
Výrobou roušek se zaobírali i vaši konkurenti, ať už v zahraničí nebo v Česku. Inspirovali jste se někde, třeba u Santini?
Vůbec. My ani ze začátku nevěděli, že to někdo další dělá. Když byl vyhlášen stav nouze, dostali jsme tolik žádostí, že jsme s tím prostě začali a neřešili, co dělá konkurence.
Ovlivňuje současná nelehká situace i počet zakázek pro firmu Kalas?
V tuto chvíli máme jistou práci na dalších pět až šest týdnů. Nějaké objednávky pořád přijímáme, ale to číslo je výrazně nižší než třeba v tomto období před rokem. Spousta cyklistických projektů je stopnutých. Uvidíme, co bude dál. Ale aspoň můžeme dohánět věci, na které normálně není tolik času. Začneme s online chaty – nejdřív u nás, pak to rozšíříme na Belgii, Nizozemsko i Anglii. Děláme třeba e-shop v holandštině. Pořád je spousta věcí, na nichž se dá pracovat.
Dotknou se ekonomické problémy v souvislosti s pandemií i vaší branže?
Nikdo neví, co bude. Může se stát, že za měsíc striktní opatření povolí, lidi budou v euforii, začnou jezdit na kole a kupovat více oblečení. Konkrétně u nás tvoří asi 80 procent z toho, co prodáme, oblečení na zakázku. Firmy, které dresy objednávají pro nejrůznější akce, teď neví, co bude. Ale věřím, že se to za nějakou dobu snad zase vrátí do normálu.
Je pro výrobce oblečení hodně špatné, když nejsou závody a nejste nikde vidět?
Není to příjemné, ale nedá se nic dělat. Je to poslední věc, kterou řešíme, protože ji neovlivníme. Sponzorujeme třeba dráhové závody 6 day. Mělo se jet v Manchesteru, zrušili to. Vyrobili jsme dresy, měli jsme pozvané zákazníky a ve finále z toho nebylo nic. Z velkých týmů sponzorujeme Alpecin-Fenix, což nás stojí nemalé peníze. Nezávodí, takže z hlediska reklamy pro nás nejde o ideální stav.
Jak vlastně funguje spolupráce s týmem kolem Mathieu van der Poela a co obnáší?
Jsou s námi velmi spokojeni a chtějí prodloužit spolupráci. To je pro nás důležitá zpětná vazba. Oni postavili tým kolem van der Poela a potřebují, aby dostávali včas prvotřídní oblečení a vše fungovalo. Už teď pro ně připravujeme oblečení na rok 2021. Hlavně Petr Vakoč a brácha van der Poela David nám testují nové výrobky, abychom kolekci posunuli ještě výš. Něco zkouší i Mathieu.
Jakou máte s největší hvězdou týmu zkušenost?
Je to hodně skromný kluk, strašně pohodovej… Spolupracujeme s nimi už třetí rok a vše funguje bez problémů. Rozhodně nemá žádné hvězdné manýry.
