Nairo Quintana byl označován za největší talent kolumbijské cyklistiky. A dlouhé roky se zdálo, že předpoklady naplní. Po přestupu z jihoamerického prokontinentálního týmu Cafe de Colombia do Movistaru v lednu 2012 sbíral úspěchy. Už v druhé sezoně v barvách španělského týmu vyhrál etapu na Tour de France. „Bylo to jako sen. Debutoval jsem na nejslavnějším závodě světa a hned slavil dílčí triumf,“ vyznal se borec, který tehdy v létě 2013 ovládl poslední horskou etapu Staré dámy a potvrdil prvenství v bitvě o bílý dres pro nejlepšího závodníka do pětadvaceti let. Celkově navíc skončil druhý!
Podmanil si Giro d´Italia a Vueltu
O rok později oslnil triumfem na Giro d´Italia. Tehdy bral dvě dílčí vítězství. Jedno v den, kdy mnozí považovali sjezd ze Stelvia kvůli sněžení za zneutralizovaný. Nairo Quintana však nedal na domněnky a získal cenný čas. Po poslední etapě byl historicky prvním Kolumbijcem, který úvodní Grand Tour sezony vyhrál. „Největší den mého života. Potvrdil jsem, jak dobrý jsem v kopcích,“ smál se Quintana a těšil se na další velké triumfy.
Na Tour de France, nejslavnějším závodě planety, v roce 2015 finišoval opět druhý. Slabou náplastí na bolavou duši „kolumbijské blechy“ bylo vítězství v soutěži o bílý dres. Nepřidal totiž žádné etapové prvenství, což se opakovalo i o rok později, kdy bral v absolutním hodnocení třetí příčku.
Chuť si spravil na Vueltě. V ročníku, kdy byl blízko etapovému prvenství Leopold König, porazil hlavního rivala! Lídr Sky Christopher Froome těžce nesl, když potřetí finišoval na španělské třítýdenní bitvě v absolutním pořadí jako druhý. „Tolikrát jsem se snažil Vueltu vyhrát, proto jsem nesmírně hrdý. Tím spíše, že jsem porazil i Chrise,“ radoval se Nairo Quintana z prvenství.
O pár měsíců později se těžce smiřoval s druhou příčkou na italském Giru. Dlouho vozil totiž růžový dres lídra. Jenže v poslední etapě v podobě časovky jej předstihl Dumoulin. A v následujících Grand Tour byl Kolumbijec jen stínem hvězdy, od níž všichni čekali absolutní triumfy.
Chtěl být jasný lídr
Z Tour de France se vracel třikrát zhrzený. Dvanáctá, desátá a osmá příčka nenaplnily očekávání Quintany, fanoušků ani týmu. Stejně jako osmá a čtvrtá pozice z Vuelty. Slyšel, že je za zenitem. Odepsaný! Bez naděje na velká vítězství. A jeho nohy už nejsou co bývaly.
Deptala jej nejasná pozice. Tým odmítal stanovit pro Grand Tour jasného lídra. Quintana nikdy nedostal stoprocentní podporu týmových kolegů jako kupříkladu na Giru 2014. Vždy se musel o pozici jedničky s někým dělit. Mnohdy dokonce španělská stáj volila taktiku tří lídrů. Když při jednání o nové smlouvě na jaře loňského roku nedostal záruky, že bude jasně definovanou jedničkou, začal naslouchat dalším nabídkám. Francouzský tým Arkea Samsic „z druhé ligy“ předložil tříletý kontrakt. A garantoval pozici jedničky!
Ve Francii byl nepolapitelný
Quintana po splnění povinností u Movistaru prožil tradičně přípravné období v rodné zemi. Na úvod sezony zaujal druhou příčkou při časovce v kolumbijském šampionátu. A při návratu do Evropy exceloval. Na Tour de La Provence vyhrál etapu se stoupáním na Mont Ventoux a stal se králem celkového pořadí. Měl fantastickou formu. „Je nepolapitelný. Má královskou výkonnost,“ klaněli se hvězdy pelotonu jako Romain Bardet či Thiabaut Pinot.
Stejný scénář se opakoval při další etapové bitvě Kolem Alp. „Našel jsem v novém týmu skutečný domov,“ rozplýval se Quintana, který jako malý klučík do školy chodil pěšky a později jezdil na kole, protože rodiče si nemohli dovolit platit Nairovi autobus.
Znovuzrození potvrdil kolumbijský cyklista při prestižní a ostře sledované bitvě Paříž-Nice. V konečném pořadí byl sice tentokrát šestý, jenže vinu nenesla ztráta výkonnosti či přeci jen kvalitnější startovní pole, ale pád ve třetí etapě. Každopádně v té závěrečné Quintana znovu exceloval. Připsal si dílčí triumf. „Chtěl jsem mít tři celková vítězství ze tří etapáků. Ale pád moje ambice zhatil. I tak jsem šťastný. A cítím se odměněn za všechnu dřinu,“ rozplýval se Nairo Quintana po prvním etapovém vítězství týmu Arkea Samcis v závodě World Tour.
„Před jeho příchodem jsme měli skvělý tým. S Nairem jsme se však dostali na jinou úroveň, překonáváme dosavadní milníky. A budeme ještě silnější, protože ani on nebyl na maximální hranici výkonu,“ velebil Emmanuel Hubert, generální ředitel týmu Arkea-Samsic kolumbijskou akvizici, která v úvodu roku na francouzských silnicích potvrdila, že zdaleka nepatří do šrotu.
