Jak kryoterapie funguje?
Celotělová kryoterapie spočívá v několikaminutovém pobytu v kryokomoře, která je vychlazená hluboko pod nulu. Před vstupem do takové komory je potřeba zajistit, aby vaše tělo bylo naprosto suché, jakákoli vlhkost by mohla při extrémních teplotách poškodit kůži. Z oblečení si můžete nechat pouze spodní prádlo a dostanete k tomu rukavice a čelenku. Někdy takto vybavení vstupujete ještě do přechodné místnosti, která má „pouhých“ -60 °C, kde se 30 vteřin aklimatizujete. Poté vkročíte do hlavní kryokomory, která má většinou mezi -110 a -140 °C, kde zůstanete 2 – 3 minuty.
Krátkodobé vystavení těla extrémně nízkým teplotám by mělo spouštět změny v zánětlivé reakci, vylučování hormonů a vnímání bolesti. Otázkou je, zda jsou tyto změny dostatečně výrazné, aby dokázaly vylepšit regeneraci vytrvalostních cyklistů a také, zda není možné dosáhnout podobného efektu jiným, méně drahým způsobem.
Aktivuje parasympatikus
Tvrdý trénink aktivuje sympatické nervy, které jsou zodpovědné za zrychlení srdeční činnosti nutné pro vykonání požadované fyzické aktivity. Problém je však, že tento proces má svou cenu. Tělo zrychluje tep na úkor činnosti zažívacího traktu a imunitního systému. Přesně tyto systémy však potřebujeme pro regeneraci a pevné zdraví, takže jakmile trénink skončí, je důležité rychle aktivovat naopak parasympatické nervy. Vystavení nízkým teplotám zužuje cévy v periferiích, což zvyšuje tlak uvnitř těla. To spouští baroreflex, který rychle sníží srdeční tep a krevní tlak. Tímto způsobem tedy kryoterapie může urychlit aktivaci parasympatiku a tím i regenerace.
Opožďuje stresovou reakci
Výzkum ukazuje, že kryoterapie dokáže snížit hladinu hormonu stresu kortizolu. Studie zkoumající elitní veslaře, kteří trénují dvakrát denně ukázala, že se u nich zvýšila hladina kortizolu po 3 dnech v běžném režimu a až po 6 dnech, když do regenerace zařadili pravidelnou kryoterapii. Ukázali, že pro efektivní snižování hladiny kortizolu je potřeba několik návštěv kryokomory za sebou.
Snižuje zánětlivost
Dalším benefitem, který je zajímavý pro atlety, je snížení zánětlivosti. Velká tréninková zátěž může v těle vytvořit příliš zánětu, který je sice nutný pro růst svalů a tréninkové adaptace, avšak v přílišné míře může zpomalovat regeneraci. Nedávné studie ukázaly, že sportovci, kteří kryoterapii provozují mají sníženou produkci prozánětlivých cytokinů. Výsledky studií však opět ukázaly, že pro viditelný efekt je potřeba pravidelná aplikace.
Ulevuje namoženým svalům a snižuje bolest
Vystavení těla chladnému prostředí má prokazatelně analgetické účinky u sportovců, kteří jej aplikují po tvrdém tréninku. Řada studií ukázala i snížení vnímané bolesti a svalové únavy. Stejné studie dokonce ukazují i zlepšení spánku a kvality života celkově.
Jaký je tedy verdikt?
Současný výzkum ukazuje, že kryoterapie je efektivním nástrojem pro regeneraci po náročné sportovní aktivitě. Má to však jeden háček. Většina výzkumu zároveň uvádí, že vystavení se chladnu v podobě ledového bazénku nebo chlazení svalů pomocí sáčků s ledem produkuje velmi podobné účinky. Když tedy vezmeme v úvahu, že kryoterapii je potřeba podstupovat pravidelně, aby byla účinná a že jedna návštěva kryokomory vyjde na 200–400 Kč, tak je jasné, že to asi nebude nic pro hobby cyklisty. Pokud tedy nejezdíte za cyklistický tým, který kryokomoru poskytuje všem svým závodníkům zdarma, tak bude zřejmě lepší zaměřit se na dostupnější a levnější metody aplikace chladna a pošetřit peníze třeba na nové kolo.
