Když se posledních dvacet let vždy před mistrovstvím světa vyptávali novináři reprezentačních trenérů na ambice, ať už to byl Petr Klouček, Stanislav Bambula nebo nyní Petr Dlask, skoro pokaždé z jejich úst zaznělo: „Jedem pro nějakou medaili.“
Poztrácený respekt
Ano, cyklokros byl vždy českou doménou. Mívali jsme mistry světa v juniorech (Šimůnek st., Kreuziger st., Ausbuher, Lukeš, Mlynář, Bína nebo Paprstka), v kategorii U23 se dvakrát radoval Zdeněk Štybar, aby pak přidal další tři tituly mezi mužskou elitou. Jména jako otec a syn Šimůnkové, bratři Kloučkové, Fišera, Camrda, Pospíšil, Dlask, Ježek a další, pokaždé naháněla soupeřům strach.
Ne vždy to samozřejmě byly extra silné ročníky a nebylo pravidlem, že by každé MS končilo pro české barvy medailemi. Ovšem skoro pokaždé byl v reprezentačním výběru někdo schopný bojovat o cenný kov, minimálně umístění v top 10. A trenéři měli často zamotanou hlavu, jak vybrat pět nejlepších juniorů nebo třiadvacítkářů. To je dnes skoro utopie.
Reprezentace bez výkonnosti
Když se letos před MS ptali novináři trenéra Petra Dlaska na ambice českých barev, říkal: „Byli bychom strašně rádi za každou medaili, ale stejně tak i za každý předvedený super výkon, neboť dnes jsme v době, kdy třeba ani nenaplníme komplet všechny ty kategorie, protože nám celkově chybí výkonnost. Potřebujeme se snažit posouvat výkony krok za krokem dál. Každopádně věřím tomu, že Honza Zatloukal je schopen mezi juniory medaili vybojovat,“ tvrdil vicemistr světa z Tábora 2001 pro mtbs.cz.
Bohužel se naplnila jen jeho slova o tom, že nám chybí výkonnost. Zatloukalovi závod v dešti vůbec nevyšel a místo vysněné medaile skončil až čtrnáctý. Ještě horší to bylo mezi mužskou elitou. Tam jednoznačně dominoval Mathieu van der Poel a obhájil po suverénním výkonu titul, ale trojice Čechů si ho mohla prohlédnout akorát na startu.
Ruku na srdce: asi nikdo nečekal, že by někdo z trojice Boroš, Nesvadba, Hekele, držel s fenomenálním Holanďanem krok, protože to nedokázal ani nikdo z Belgičanů, ale čekalo se, že by alespoň Boroš mohl napodobit Katku Nash a bojovat o umístění na hraně desítky.
Jenže to bylo totální propadák. Všichni tři byli v pátém ze sedmi okruhů staženi ze závodu. „Byla to bída s nouzí,“ uznal Nesvadba. „Špička je absolutně někde jinde,“ prohlásil Emil Hekele, který nedávno ovládl Mistroství České republiky v cyklokrosu (psali jsme zde).
Ano, to bezesporu je.
Nash zvládla dvě disciplíny
Šampionát ve švýcarském Dübendorfu dopadl z českého pohledu co do výsledků katastrofálně. Jak už bylo řečeno, o nejlepší umístění se postarala 11. Katka Nash. Ve 42 letech nejstarší žena závodu zajela na trati, která jí úplně neseděla, hodně slušně.
A to měla v dějišti MS pořádně napilno. Už nějakou dobru pracuje při Mezinárodní cyklistické unii (UCI) v komisi sportovců a ve Švýcarsku byla tak už od pondělka, protože tam probíhal kongres UCI. Ovšem na trať se poprvé podívala kvůli náročnému „bafuňářskému“ programu až v pátek. „A to jsem se ještě musela omluvit z odpoledního zasedání, abych se aspoň dostala na okruh,“ vysvětlovala Nash.
https://www.instagram.com/p/B8Dd5s9BaMJ/
Se závodem byla víceméně spokojena. Na Katce je totiž krásně vidět, jak se sportem i v pokročilejším věku baví, skoro pořád se usmívá. „Je to taková hezká tečka za krosovou sezónou. Ve třetí místo ve svěťáku celkově jsem vůbec nedoufala, tohle je taky slušné. Jen už jsem na konci sezóny neměla tolik sil, asi jsem si toho na sebe nebrala moc,“ řekla Katka.
Krásné na tom je, že vůbec nehovořila o konci kariéry a je velmi pravděpodobné, že ji na cyklokrosových tratích uvidíme i v další sezóně. Otázkou je, jak často, ale někde určitě.
Přijde vzestup nebo pád?
Smutnější je, že z celkového pohledu nemá v současné době Česko závodníka, který by měl v brzké době vyhrát titul mistra světa nebo stabilně bojovat o nejvyšší příčky. Bylo by fajn, kdyby se urval někdo z mladých – možná Kopecký, Zatloukal, nebo někdo ještě mladší.
Jediný opravdu velký úspěch ve Švýcarsku slavilo Česko na diplomatickém poli, když bylo Táboru přiděleno pořadatelství MS 2024. Třeba to české závodníky nakopne a za čtyři roky se na jihu Čech objeví na pódiu i nějaký domácí borec.
Zatím to ale vypadá, že nám ten cyklokrosový vlak šeredně ujíždí.
