Med a cukr jako součást sportovní stravy
Pokud budeme uvažovat o medu jako náhradě za cukr, tak musí mít přinejmenším stejně příznivé účinky na sportovní výkonnost jako cukr. Toto téma se rozhodli prozkoumat již autoři studie z roku 2004. Vybrali devět výkonnostních cyklistů, které nechali pod dohledem odjet 65 km dlouhý závod. Na začátku a po každých 16 km dostávali jednu ze tří svačin – med, dextrózu (jednoduchý cukr), nebo placebo. Ke konci závodu byli cyklisté s placebo svačinou schopni vyprodukovat méně wattů a byli celkově pomalejší než ti se svačinou s cukrem či medem. Mezi cukrem a medem však nebyly velké rozdíly, takže lze říci, že z hlediska výkonnosti může med udělat podobnou službu jako cukr.
Co mají společného a v čem se liší?
Bílý cukr i med obsahují rychlé cukry, jak již název napovídá. Ve 100 g bílého cukru najdeme takřka 100 g jednoduchých cukrů, ve 100 g medu však jen okolo 82 g cukrů, zbytek tvoří voda a stopové prvky. Mezi stopové prvky v tomto případě patří řada vitamínů a minerálů v čele s železem, zinkem a vitamínem B2. Pokud byste však chtěli medem pokrýt například denní dávku železa, museli byste jej sníst okolo 3 kg, což bohužel znamená, že v praxi med ani cukr dobrým zdrojem těchto mikroživin nejsou. Med má ale v záloze ještě jeden trumf, a tím jsou antioxidanty.
Med obsahuje antioxidanty
Med na rozdíl od bílého cukru obsahuje určité množství polyfenolů, což je skupina účinných antioxidantů. Antioxidanty jsou důležité zejména pro velmi aktivní cyklisty. Čím delší a náročnější fyzická aktivita, tím více volných radikálů se v těle tvoří a tím se zvyšují i nároky těla na jejich odstranění. Zda je med dostatečně účinným antioxidantem i při sportu, se rozhodli zjistit výzkumníci z Německa ve studii z roku 2016. Vybrali 24 cyklistů, kteří po dobu 16 týdnů pravidelně trénovali ve střední až vysoké intenzitě. Jedna skupina trénovala bez suplementace a druhá dostala 70 g, cca 3 polévkové lžíce, medu vždy 90 minut před tréninkem.
U skupiny, která dostávala med, pozorovali menší oxidační stres a nižší poškození DNA, což výzkumníci přisuzují právě obsahu antioxidantů. Med má tedy v tomto ohledu navrch nad bílým cukrem. Otázkou ale zůstává, zda není efektivnější využít například borůvky nebo kávu. Jejich antioxidační schopnost vyjádřená metodou ORAC je 4 668 na 100 g borůvek a 2 780 pro kávu, med dosahuje pouze hodnotu okolo 130.
O spojení kávy a cyklistiky si můžete přečíst v našem článku Proč cyklisti pijí tolik kávy?
Jaký mají dopad na zdraví?
Vliv konzumace medu a bílého cukru na zdraví mimo sportovní aktivitu objasňuje studie z roku 2015, kde výzkumníci podávali účastníkům 50 g medu, bílého cukru, nebo fruktózového sirupu každý den po dobu dvou týdnů. Celkově pak v případě všech tří sladidel zaznamenali velmi podobné zhoršení v hodnotách krevních triglyceridů, krevního tlaku, celkové váhy, výkyvů cukru v krvi a markerů zánětlivosti. Z hlediska fyziologické reakce na konzumaci sladidel jsou si bílý cukr i med rovny.
Jaký je verdikt?
Med poslouží jako rychlý zdroje energie na kole a oproti bílému cukru navíc nabídne i nějaké antioxidanty. Celkově však med působí na tělo velice podobně jako jakékoli jiné koncentrované sladidlo, a tak bychom k němu měli i přistupovat. Při náročném tréninku či závodě najde své uplatnění. V běžné stravě bychom však měli dávat pozor na jeho množství. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem přidaného cukru držet pod 10 % celkového energetického příjmu. Pro ty, co se snaží vylepšit zdraví, doporučuje dokonce méně než 5 %, tedy zhruba 25 g či 6 čajových lžiček přidaného cukru za den.
Přečtěte si také, Jaké superpotraviny by neměly chybět v jídelníčku sportovce.
