Na startu prvního ročníku se 29. dubna 1935 sešlo v Madridu 50 odvážných. Čekalo na ně 14 etap o celkové délce 3 431 km. Jen pro zajímavost, letošní ročník měří 3 272 km, rozdělených do 21 etap. Nebyla to už tehdy jen ryze španělská záležitost. Mezi startujícími nechyběl Belgičan Gustaaf Deloor ani jeho bratr Alfons. Tehdy 21letý Gustaaf vyhrál tři etapy, 12 dní vezl dres lídra a udržel ho až do cíle. Jeho bratr skončil šestý.
O rok později se situace opakovala. Gustaaf opět stanul na nejvyšším stupni, ale jeho bratr tentokrát skončil hned za ním. Profesionální kariéra obou bratří bohužel dlouho netrvala, narušila ji druhá světová válka.
Gustaaf nastoupil do armády a padl do německého zajetí. Měl ale štěstí. Jeden z vysokých německých důstojníků byl fanouškem cyklistiky a Gustaafa znal. Proto mu zařídil místo v kuchyni a možná i díky tomu zajetí přežil. Ale k cyklistice se už po válce nevrátil. Když uviděl po návratu domů zničený dům, rozhodl se začít nový život v USA, kde zůstal až do roku 1980. Pak se vrátil do Belgie, tam v roce 2002 zemřel ve věku 88 let.
Jarní termín nevydržel
Co je na Vueltě zvláštního? Je specifická. Prošla si řadou změn, ekonomickými problémy, měnily se její termíny. V současné podobě na přelomu srpna a září se jezdí teprve od roku 1995.
Dřív měla místo v cyklistickém kalendáři na přelomu dubna a května. Uskutečnily se i červnové pokusy, ale nikdy to nebylo ono, protože se termínově otírala o Giro nebo Tour. A tak se přišlo s podzimním termínem, který je pro všechny nejpřijatelnější. Vuelta je totiž pro mnohé závodníky nepsanou generálkou na mistrovství světa, které se koná právě po španělské Grand Tour.
Vuelta je všeobecně hodně oblíbená. „Je tu nejméně stresu ze všech,“ shodují se cyklisté. Příjemné je i klima, i když ani zde není o tropické dny nouze.
Proč je nejméně stresující? Giro je první Grand Tour sezóny a každý chce pro sebe i svůj tým urvat co nejvíc. Tour je nejprestižnější pro všechny, všichni prahnou po co nejlepších výsledcích. Vueltou pro řadu závodníků končí sezóna.
Na sestavách týmů se mohou podepsat i zranění či únava, takže do ideálního složení mívají často daleko. Ale na druhou stranu, pro řadu lídrů je Vuelta klíčovým závodem. Většinou se na ní objevují ti, kteří startovali na Giru a vynechali Tour. Zrovna letos řada hvězd chybí, spíš platí tvrzení, že sestavy řady týmů mají do ideálního složení daleko.
Dvojblok v podobě dvou Grand Tours v krátkém časovém rozmezí už zkoušelo mnoho lidí, ale vyhrát obě je v dnešní době hodně těžké. Posledním, kdo to dokázal, byl před dvěma lety Chris Froome, který po Tour dominoval i na Vueltě. Ale před ním se to povedlo jen Marco Pantanimu v roce 1998, když vyhrál Giro i Tour.
Česká stopa
V historii Vuelty se dosud představilo celkem 14 českých cyklistů: Luboš Lom, Jozef Regec, Pavel Padrnos, Ján Svorada, Tomáš Konečný, René Andrle, Jan Hruška, František Raboň, Milan Kadlec, Roman Kreuziger, Leopold König, Jan Bárta, Jan Hirt a Zdeněk Štybar. Právě Štybar bude letos jediným českým účastníkem Vuelty a pojede ji počtvrté v kariéře.
Kdo z Čechů se zapsal mezi etapové vítěze? Rekordmanem je Svorada, který na Vueltě vyhrál hned tři etapy. Dokázal to v jednom roce – 1997. Tehdy v dresu stáje Mapei-GB skončil ještě čtyřikrát na pódiu. Po jedné z etap vyhráli i Konečný (2001), Štybar a König (oba 2013). Českým rekordmanem v počtu startů na Vueltě je Svorada (6x), nejlepším českým výsledkem v celkovém pořadí je 9. místo Königa z roku 2013.
Vuelta a její NEJ
Nejvíce vítězství: Roberto Heras: 4 (2000, 2003, 2004, 2005)
Nejvíce vyhraných etap: Delio Rodriguez: 39 (1941–47)
Nejmladší vítěz: Angelino Soler (1961): 21 let, 167 dní
Nejstarší vítěz: Chris Horner (2013): 41 let, 327 dní
Nejvíce vyhraných etap v jednom ročníku: Freddy Maertens: 13 (1977)
Nejvíce dní v dresu lídra: Alex Zülle: 48
Nejtěsnější rozdíl mezi 1. a 2.: 6 sekund v roce 1984 mezi Ericem Caritouxem a druhým Alberto Fernándezem
Nejvíce účastí: Íñigo Cuesta: 17 (1994–2010)
Nejdelší ročník: 1941 (4 442 km)
