Vítězství číslo 700
A bylo to jubilejní 700. vítězství pro Quick-Step a na tyhle kulatiny to byl více než důstojný triumf. „Jsem extrémně šťastný,“ řekl Philippe Gilbert krátce po dojezdu na velodromu v Roubaix, kde v souboji vedoucí dvojice přespurtoval Nilse Pollita, teprve 25letého Němce z týmu Kaťuša. Ten byl černým koněm závodu, ale rozhodně ne největším favoritem. I když jeho páté místo před týdnem na Flandrech ukázalo soupeřům, že ho musí brát vážně.
Gilbert snil o tom, že už na Flandrech bude bojovat o své další vítězství, to první vybojoval v roce 2017. Jenže střevní potíže ho vyřadily ze hry, neměl sílu bojovat s nejlepšími. Teď se ale vrátil v plné síle.
„Po Flandrech jsem cítil zklamání, ale o to větší motivaci jsem měl na Roubaix. Jak je vidět, během týdne může člověk zažít dva úplně odlišné závody. Asi mi dojede až za pár dní, co jsem dokázal,“ prohlásil Gilbert, sedmý nejstarší vítěz v historii Paříž-Roubaix.
Dlouho přitom nebyl závodníkem, který by se vyžíval v kostkových klasikách. Však se také koncentroval hlavně na ty ardenské. Svědčily mu daleko víc. Hned čtyřikrát vyhrál Amstel, jednou Lutych a jednou Valonský šíp.
Nakonec Roubaix jel letos teprve potřetí. „Byl jsem schopen se transformovat trochu jiným směrem. Teď jsem jiný závodník,“ prozradil po vítězství.
Byl to velký den týmu Deceuninck-Quick Step. Na stupně vítězů se totiž dostal ještě třetí Belgičan Yves Lampaert, šestý byl Florian Sénechal a osmý Zdeněk Štybar. Ano, Zdeněk byl velkým favoritem a asi každý český fanoušek věřil, že by mu to letos na Roubaix konečně mohlo vyjít. Už dvakrát byl tak blízko a skončil druhý… A letos? Bylo z toho osmé místo.
Štybar osmý. Cítil se na víc
Když se lámal chleba a z pelotonu se vydala stíhat vedoucí duo Gilbert, Politt další silná skupina, což bylo asi 65 km před cílem, Zdeněk tam chyběl. „Neměl jsem v té době úplně ideální pozici a dva kluci od nás se dostali dopředu. Já už těžko mohl něco dělat. Týmová taktika je daná, nemohl jsem je sjíždět. Ale mrzí mě to, protože jsem měl skvělé nohy a cítil jsem, že bylo na víc, než to osmé místo,“ prozradil Štybar.
„Nejdůležitější ale je, že to dopadlo skvěle pro tým,“ dodal Zdeněk, který přesto zaslouží uznání, neboť pošesté ze svých sedmi startů na Roubaix skončil v top 10. Což je obdivuhodná bilance.
V klíčových chvílích se na čele zformovala silná skupina, z níž zbylo na čele šest hrdinů: Gilbert, Politt, Sagan, Lampaert, Vanmarcke a van Aert. Právě van Aert odpadl jako první, protože ho stálo již dříve spoustu sil dojetí do peloton po defektu a výměně kola.
Zklamaný Sagan: Odešly mi nohy
Quick-Step dokonale zúročil početní převahu, Gilbert několikrát nastoupil a když 13 km před cílem atakoval Politt, byl s ním schopen udržet tempo právě jen tento belgický veterán. Vanmarcka zradily technické problémy a Sagan nestačil. Lampaert se za nimi vydal, ale už je nedostihl. Do cíle přijel na třetí pozici sám, o 13 sekund za vedoucím duem.
„Mně odešly nohy a neměl jsem víc sil,“ krčil rameny Peter Sagan, který nakonec skončil pátý. Na letošní klasikářskou sezónu určitě nebude vzpomínat v dobrém, protože jediný závod nevyhrál.
Možná ještě větší zklamání zažil pátý Sep Vanmarcke. „Měl jsem problémy s přehazovačkou a několik kilometrů trvalo, než jsem mohl vyměnit kolo. Nešlo skoro řadit a na těch kostkách jsem se vyšťavil. Proto jsem pak nebyl schopen pokrýt ten klíčový nástup. Je to k vzteku, měl jsem daleko vyšší ambice a nebýt těch problémů, tak jsem vpředu byl,“ litoval Vanmarcke.
Na velodrom do Roubaix spolu přijeli Gilbert a Politt. Asi nikdo nečekal, že by tenhle souboj generací belgický lišák prohrál. A nestalo se. Gilbert se chytře vyvezl na druhé pozici a v poslední zatáčce šel před mladého Němce. Mohl zvedat ruce nad hlavu.
„Tam už šlo jen o to, komu zbylo více sil. Jsem rád, že jsem to byl já,“ řekl Gilbert po závodě, na němž bylo ve 29 sektorech celkem 6 076 000 dlažebních kostek. „Pro mě druhé místo není zklamání. Být v pětadvaceti druhý na Roubaix, to je neuvěřitelné. Věřím, že budu mít ještě dost šancí, abych tu bojoval o vítězství,“ prohlásil Politt.
Gilbert to však s oslavami přehánět nemůže, protože ho v následujících dnech čekají ještě tři pekelně těžké ardenské klasiky. V neděli Amstel, ve středu Valonský šíp a další neděli Lutych. O roli lídra se tam sice bude dělit s Alaphilippem, ale určitě se bude chtít ukázat v tom nejlepším světle.
Izagirre králem Baskicka
Španěl Ion Izagirre si podmanil domácí závod. Tenhle třicetiletý Bask z Astany ovládl 59. ročník etapáku Kolem Baskicka. Na celkové prvenství dosáhl až díky výkonu v závěrečné etapě, kterou vyhrál Brit Adam Yates (Mitchelton-Scott). Izagirre přijel do cíle v Eibaru čtvrtý se ztrátou vteřiny, a to mu stačilo.
Dosavadní lídr Emanuel Buchmann (BORA-Hansgrohe) ztratil na 13. místě 1:24 min. a spadl na konečnou třetí pozici. Jeho tým ovšem mohl odjíždět ze Španělska v dobré náladě, protože další Němec Maximilian Schachmann vyhrál hned tři etapy a získal zelený dres pro vítěze bodovací soutěže.
„Konečně to vyšlo,“ jásal španělský vítěz závodu, který už byl v Baskicku třikrát třetí. „Pro mě je tohle hodně speciální vítězství. Jde o domácí závod a měl jsem tu celou rodinu a přátele. Jsem rád, že jsem s nimi mohl sdílet tuhle radost,“ řekl Ion Izagirre.
Jediný Čech ve startovní listině Petr Vakoč (Deceuninck-Quick Step) odstoupil ze závodu v poslední etapě. „Neměl jsem úplně nejlepší nohy. Byla to hodně náročná etapa a když jsem odpadl a viděl, že už v tom závodě nebudu nikomu moc platný, s celou naší skupinkou jsem odstoupil. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí vzhledem k tomu, co mě čeká,“ přiznal Petr, který se nyní bude koncentrovat na ardenské klasiky. Ty pro něj začnou středečním Brabantským šípem, který před třemi lety vyhrál a v roce 2017 skončil druhý.
