„Cyklistika je můj oblíbený sport, takže tady nechci přehnaně moralizovat a někoho od cyklistiky zrazovat. Také já někdy porušuji pravidla pro bezpečnou jízdu. Přesto musím zmínit rizika, která v tomto krásném sportu jsou,“ říká Pavel Cinegr.
Trojnásobný nárůst zranění
„Každý sport má svá specifická zranění. Cyklistika patří k nejnebezpečnějším sportům kvůli vysokým rychlostem a riziku kolize s pevným objektem,“ připomíná český lékař a dodává, že škála zranění způsobených v sedle kola je velmi pestrá. „Naštěstí se většinou jedná o menší zranění, jako je fraktura klíční kosti nebo struktur ramene. Také jsou časté fraktury zápěstí, žeber a kompresivní zlomeniny obratlů. Samozřejmě ve vyšší rychlosti je riziko většího zranění, ale i při minimálních nebo nulových rychlostech je možné si při pádu na bok zlomit krček femuru (stehenní kosti) nebo jiné části kyčelního kloubu.“
Od roku 2002 narostl počet zranění při volnočasových aktivitách trojnásobně. Nejvíce je zraněných cyklistů, in-line bruslařů a chodců sražených cyklistou nebo bruslařem.
„Dalším častým zraněním jsou zlomeniny žeber a obratlů. Naštěstí jsou zlomeniny obratlů nejčastěji ve formě kompresivní fraktury, což znamená, že je obratel ‚rozdrcen‘, aniž by zasahoval do páteřního kanálu a poškodil míchu. I tak musí takto zranění cyklisté nosit několik měsíců korzet a často dokonce podstoupit operaci. Takže i když se jedná o ‚malé‘ zranění, není to žádná procházka růžovým sadem,“ říká bez obalu vášnivý cyklista v bílém plášti.
Kolize s pevnými objekty
Nejzávažnější zranění se podle něj obvykle stanou při nehodách v provozu, kdy hrozí zranění hlavy, hrudního koše, břicha nebo jejich kombinace – polytrauma. Zranění hlavy představují největší riziko ohrožení života a trvalých následků. Můžou se stát při kolizi s pevným objektem, jako je strom, sloup nebo auto, ale i při zdánlivě neškodných pádech. „Pamatuji si na případ cyklisty, který bez helmy narazil do zábradlí. To mělo za následek krvácení do mozku s permanentním poškozením. Helma neřeší vše, ale dává vám možnost předejít určitým typům zranění nebo alespoň snížit jejich následky.“
Nejvíce ohroženou skupinou jsou podle Pavla Cinegra silniční cyklisté. S ohledem na mechanismus zranění jsou pochopitelně nejnebezpečnější přímé nárazy, takzvaně hlavou napřed. „Takoví pacienti často končí na specializovaných traumatologických jednotkách. Když nezemřou na místě nebo chvíli po příjezdu do nemocnice, zůstávají často ve vegetativním stavu – kómatu. Takto závažné poranění mozku znemožňuje volní pohyb, mluvení nebo schopnost se samostatně stravovat. To z nich činí plně závislé na péči druhé osoby.“
Dětská cyklistika bohužel není co do statistik zranění nijak pozitivní. Děti jsou nejvíce ohroženy tupými ranami do oblasti břicha, například při pádu přes řídítka. „Může to vypadat, že se nic závažného nestalo, protože děti mají tendenci si nestěžovat. Někdy nepřiznají svoji bolest, protože se cítí provinile. Nicméně nárazem řídítek do břicha může dojít k poranění jater nebo slinivky, kdy poranění slinivky může být spojeno i s masivním vnitřním krvácením s potenciálně fatálními dopady.“
V roli viníka nehody
Podívejme se také na cyklisty v roli viníků nehod. Příliš často si milovníci kol neuvědomují, že mohou způsobit závažné zranění ostatním, což může mít nejen morální, ale i finanční a právní důsledky. Existuje řada zraněných, kteří kromě vlastního zranění museli řešit i kriminální následky svých chyb. Podmíněný trest za újmu na zdraví i vysoké finanční kompenzace jsou celkem běžné.
Nebezpečným trendem je podle lékaře Cinegra nedisciplinovanost ve veřejných parcích či na cyklostezkách, kde je vysoký počet dalších lidí – rodiny, běžci, matky se svými ratolestmi nebo in-line bruslaři. Cyklista snažící se o překonání rekordu v jejich těsné blízkosti tak ohrožuje nejen sebe, ale i spoustu ostatních. Tvůrci cyklotras i jejich uživatelé by se měli zamyslet a v lokalitách, která není vyhrazena jen cyklistům, pohyb, rychlost a agresivitu omezit
Helma jako povinnost?
Pavel Cinegr má jasno. „Občas slyším nebo se přímo účastním debaty o povinném nošení helmy. Nejsem fanouškem systémových opatření, každý je zodpovědný za své zdraví. Helma lépe chrání cyklisty před zlomeninami lebky a přímými zraněními mozku. Někteří ale zjednodušují možné riziko úrazu na pouhý otřes mozku, a to je vede ke kacířské myšlence vyrazit bez helmy. Vyrostl jsem v době, kdy bylo obvyklé jezdit bez helmy, takže mi nějaký čas trvalo, než jsem si zvykl. V práci ale vídám následky vážných poranění hlavy, a proto je pro mne jízda v helmě samozřejmost.“
Pády a zranění jsou součástí cyklistiky a stojí za adrenalinem, který dělá tento sport tak zábavným. „Souhlasím. Nicméně je dobré se občas zamyslet nad případnými následky. Přeji všem čtenářům mnoho šťastných kilometrů bez nehod,“ uzavírá naše povídání MUDr. Pavel Cinegr.
