Celková délka naší dnešní cyklotrasy je 77 kilometrů. Jedná se tedy o trasu náročnější a poměrně dlouhou. Čas jízdy bez zastávek pět hodin, pokud vyrazíte na některý z našich níže uvedených tipů, počítejte s časovým nárůstem. Na celodenní výlet je však trasa ideální. Celou trasu jsme pro vás přehledně nachystali v sekci Cyklotrasy.
Začínáme ve Vysokém Mýtě
Z Vysokého Mýta se vydáme po cyklotrase číslo 18, která v délce bezmála sto kilometrů prochází severojižním směrem napříč Pardubickým krajem. Po zhruba osmi kilometrech dojedeme do Chocně. Město rozložené po obou březích Tiché Orlice nabízí více pozoruhodných míst k návštěvě. Pominout byste neměli renesanční zámek Choceň (49.9995294N, 16.2265644E) s arkádovým nádvořím, vystavěný v 60. letech 16. století Zikmundem ze Šelmberka. Jihovýchodně od zámku se rozkládá anglický park, který protíná lipová alej vysázená v roce 1733. Dvou a čtyřřadé stromořadí tvoří sedm set vzrostlých stromů. V parku roste na dvě sta druhů dřevin. V zámku si můžete prohlédnout expozice Orlického muzea.
Z Chocně, stále po osmnáctce, zamíříme do necelých šest kilometrů vzdáleného Brandýsa nad Orlicí. Tichou průvodkyní se nám na dlouhé kilometry stane řeka Tichá Orlice. Při průjezdu městem stojí za povšimnutí secesní radnice z roku 1901. V prostorách radnice je přístupná pamětní síň Jana Ámose Komenského, který v Brandýse před odchodem do exilu krátce pobýval. Dokončil své nejslavnější dílo Labyrint světa a ráj srdce. Při výjezdu z města se můžete zastavit na zřícenině brandýského hradu, který zpustl už na konci 16. století. Dochovaly se fragmenty fortifikací, obvodových zdí hradního paláce a věže, rozsáhlé sklepy a část příkopů.
Údolím Tiché Orlice
Od zříceniny hradu sjedeme zpět na značenou dálkovou cyklotrasu číslo 18 a vydáme se romantickým údolím Tiché Orlice, sevřeným v úseku mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí z obou stran skalními stěnami, zalesněnými stráněmi a svahy, stoupajícími k pěti stům metrů. Po necelých třinácti kilometrech jízdy po asfaltové cyklostezce, která kopíruje meandrující koryto řeky, dorazíme do Ústí nad Orlicí.
Zastávku zhruba ve třetině cesty můžeme využít k návštěvě muzea, které sídlí v nedávno rekonstruované Hernychově vile (49.9730408N, 16.3963589E). V přízemí vily funguje muzejní kavárna s venkovním posezením. Za pozornost stojí rovněž budova Roškotova divadla, které se patří mezi skvosty prvorepublikové funkcionalistické architektury v Pardubickém kraji. Najdete je pod náměstím, naproti nově revitalizovanému parku u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Strhující výhledy
Zdatnější cyklisté si mohou vyšlápnout na Andrlův chlum (559 m, souřadnice 49.9601892N, 16.3739044E), kterému vévodí retranslační věž, která současně slouží jako rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu v pětatřicetimetrové výšce se dostanete po překonání 184 schodů.
Občerstvit se můžete v turistické chatě, která stojí hned vedle rozhledny. Kdo dává přednost přírodnímu koupání (v těchto dnech spíš otužování), může popojet do vodáckého kempu v Cakli a osvěžit se v Tiché Orlici. Kemp se nachází asi tři kilometry od města na dálkové cyklotrase číslo 18. Kromě občerstvení a přírodního koupaliště je zde nově otevřená umělá lezecká stěna Via Ferrata (49.9852958N, 16.4057331E).
Z Cakle pokračujeme opět po cyklotrase 18 a zhruba po čtyřech kilometrech přijedete pod zříceninu hradu Lanšperku (49.9947222N, 16.4542664E), která stojí na skále nad údolím Tiché Orlice. Hradní objekt, který po v 16. století patřil Pernštejnům brzy poté zpustl. Do dnešních dnů se z hradu dochovaly zbytky zdí paláce, opevnění a sklepů. Místo poskytuje strhující výhled na řeku, pásmo Orlických hor a masiv Králického Sněžníku.
Navštivte Járu Cimrmana
Další zastávkou na naší cestě bude Letohrad, který se až do roku 1950 jmenoval Kyšperk. Z Lanšperku je to něco málo přes sedm kilometrů. Dominantu města tvoří barokní zámek (50.0354450N, 16.4994878E), ve kterém si můžete prohlédnout expozici městského muzea. V 90. letech prošel kompletní rekonstrukcí. Ve sklepení zámku vznikla před devíti lety světnička Járy Cimrmana. Pominout byste neměli ani Muzeum řemesel v areálu Nového dvora (50.0349336N, 16.5034547E), které je jedinou největší muzejní institucí svého druhu u nás. V expozicích se můžete seznámit s padesáti druhy známých, i méně známých řemesel a živností provozovaných v dlouhém 19. století.
Podél Divoké Orlice
Z Letohradu zamíříme po osmnáctce do Žamberku, který je historickým centrem severní části Orlickoústecka. Čeká nás necelých osm kilometrů šlapání do pedálů. Na krátko opustíme malebné údolí Tiché Orlice, abychom dále pokračovali podél Divoké Orlice. V jihozápadní části města stojí původně renesanční zámek (50.0858667N, 16.4672194E). Na začátku předminulého století koupil zámek hrabě John Parish, který zde nechal zřídit na svou dobu moderně vybavenou hvězdárnu. V 50. a 60. letech 19. století využíval observatoř dánský astronom Theodor Brorsen, který při svém zdejším pobytu objevil pět nových komet. K zadnímu traktu zámku přiléhá anglický park.
Za návštěvu stojí rovněž městské muzeum, které připomíná slavného žamberského rodáka, vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše, a nedaleký židovský hřbitov s 230 dochovanými náhrobky. Další památkou připomínající židovské osídlení města je synagoga. Na Kapelském vrchu na západním okraji města stojí Tyršova rozhledna (50.0849761N, 16.4570728E), které však, podle nedaleké kaple sv. Rozálie, málokdo řekne jinak než Rozárka. Má tvar husitské hlásky a vystavěna byla už v roce 1932. Dvacet metrů vysoká dřevěná rozhledna s kamennou podezdívkou má dvě vyhlídkové plošiny, ke kterých stoupá šestašedesát schodů.
Z cyklotrasy 18 na 52
Na výjezdu ze Žamberku se opět napojíme na cyklotrasu číslo 18, po které pojedeme necelých pět kilometrů. V obci Zakopánka značenou cestu opustíme a pokračujeme po silnici druhé třídy 312. Po dalších zhruba čtyřech kilometrech přijedeme k Pastvinské přehradě (50.0937553N, 16.5615156E), kterou zde ve výšce 25 metrů překonává betonový, dvouobloukový most z 30. let minulého století. Autorem díla je známý pražský architekt Kamil Roškot, který projektoval rovněž funkcionalistickou budovu orlickoústeckého divadla.
Přejedeme most a po sedmi kilometrech doputujeme do Lichkova, kde můžeme navštívit Vojenské muzeum (50.0967611N, 16.6441025E) umístěné ve dvou samostatných pěchotních srubech. Krátce předtím se opět napojíme značenou cyklotrasu, tentokrát s číslem 52.
Závěrečná desítka
Z Lichkova nám do cíle našeho cyklistického putování Pardubickým kraje zbývá posledních asi deset kilometrů. Ocitneme se v krajině protkané sítí tvrzí, srubů, pevnůstek a řopíků, které tvořily hraniční pevnostní linii meziválečného Československa. Pozůstatky předválečného vojenského opevnění můžeme spatřit takřka na každém kroku. Přímo v Králíkách láká k návštěvě hned pět muzeí, která připomínají vojenskou minulost kraje – vojenské muzeum Prostřední Lipka 50.0948100N, 16.7561153E), pěchotní srub U Cihelny (50.0958214N, 16.7552503E), ve kterém sídlí vojenské muzeum československého opevnění z let 1935 až 1938, dělostřelecká tvrz Hůrka (50.0884308N, 16.7695233E), pěchotní srub U Potoka a pevnostní objekt U Nádraží.
Kdo by chtěl náročné, celodenní cyklistické putování zakončit chvilkou duchovního rozjímání, může vystoupat k známému poutnímu místu na Hoře Panny Marie (50.0749306N, 16.7818600E), kde stojí klášter servitů z přelomu 17. a 18. století. Svatá cesta začíná v Králíkách na Malém náměstí, vrcholovou pasáží jsou Svaté schody, které musejí kajícníci zdolat po kolenou. V 50. a 60. letech sloužil klášter, který už tou dobou užívali redemptoristé, jako vězení pro kněze a řeholníky. Z poutního místa je krásný rozhled do okolí, zejména na nedaleký Suchý vrch a Kralický sněžník.
